Výpověď nájmu bytu přešlého na dědice zemřelého nájemce
Výpovědí adresovanou dědici může pronajímatel podle § 2283 odst. 1 o. z. [„(1) Pronajímatel může nájem vypovědět bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl, že nájemce zemřel, že práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti nepřešla a kdo je nájemcovým dědicem nebo kdo spravuje pozůstalost. … (2) Nájemcův dědic může nájem vypovědět s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl o smrti nájemce, o svém dědickém právu a o tom, že práva a povinnosti z nájmu nepřešla na člena nájemcovy domácnosti, nejpozději však do šesti měsíců od nájemcovy smrti. Právo vypovědět nájem má i ten, kdo spravuje pozůstalost.“] jednostranně ukončit nájem bytu, který přešel na dědice zemřelého nájemce, i před pravomocným skončením pozůstalostního řízení. Tím se sice vystavuje riziku, že výpověď adresuje nesprávné osobě (osobě, která není nájemcem bytu), a ta tak nevyvolá žádné právní účinky, oprávněnost (platnost) výpovědi dané osobě, které bylo později, leč s účinností ke dni smrti zůstavitele, potvrzeno nabytí dědictví po původním nájemci bytu, to však ovlivnit nemůže.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 26 Cdo 1448/2025, ze dne 16. 12. 2025)
Uspokojení restitučního nároku podle § 4 odst. (3) lesního zákona
I. Ustanovení § 4 odst. (2) [„Státní lesy nelze zcizit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zákaz zcizení státních lesů se nevztahuje na směnu, prodej spoluvlastnického podílu státu, prodej odloučeného lesního pozemku, zcizení ve veřejném zájmu chráněném tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, vydání věci podle právních předpisů upravujících restituci majetku nebo převod podle odstavců 3, 6 a 10. Právní jednání, kterým se nakládá se státními lesy, vyžaduje ke své platnosti předchozí souhlas Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo„). Ustanovení jiných právních předpisů tím nejsou dotčena.“] a ustanovení § 4 odst. (3) lesního zákona [„Právnická osoba, které je svěřeno nakládání se státními lesy, na základě písemné smlouvy uzavřené podle zvláštních právních předpisů převádí pozemky oprávněné osobě podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; k takovému převodu však mohou být použity jen odloučené lesní pozemky podle odstavce 4.“] stanoví ve vztahu k restitučním řízením výjimku ze zákazu zcizování státních lesů; mezi těmito právními normami je dán vztah speciality (§ 4 odst. 3 lesního zákona) a obecnosti (§ 4 odst. 2 lesního zákona). Ustanovení § 4 odst. 2 lesního zákona (ve znění účinném od 29. 11. 2019) je obecným rozšířením do doby jeho vzniku existujících možností uspokojení restitučních nároků, tedy i ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona. Na základě pravidla „lex generalis non derogat legi priori speciali“ (obecný zákon neruší dřívější speciální zákon) se tak ustanovení § 4 odst. (2) lesního zákona (ve znění účinném od 29. 11. 2019) nijak nedotklo ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona.
II. Ustanovení § 4 odst. (3) lesního zákona umožňuje uspokojení restitučního nároku osoby oprávněné podle zákona o půdě prostřednictvím převodu toliko odloučeného lesního pozemku. Lesní zákon s případnou alternativou převádět oprávněným osobám podle zákona o půdě jako pozemky náhradní pozemky tvořící komplex státního lesa expressis verbis vůbec nepočítá, přičemž komplex státního lesa nelze ani extenzivním výkladem podřadit pod kategorii odloučeného lesního pozemku ve smyslu lesního zákona.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 28 Cdo 2518/2025, ze dne 17. 12. 2025)
Zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon – § 4 odst. (4) – „Odloučenými lesními pozemky jsou pozemky, které jsou vklíněné mezi lesní pozemky jiných vlastníků než státu, nebo jsou to samostatné lesní pozemky obklopené pozemky, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, za předpokladu, že takový pozemek při výměře do 1 ha je vzdálen od komplexu státních lesů více než 100 m, při výměře do 5 ha více než 500 m a při výměře do 10 ha více než 1000 m; za odloučené lesní pozemky se považují rovněž lesní pozemky do celkové výměry 10 ha oddělené od komplexu státních lesů vodními toky, dálnicemi, silnicemi dálničního typu, přehradami, letišti se zpevněnými plochami nebo jinými pozemkovými pruhy, které znemožňují jejich přímé spojení s komplexem státních lesů při lesní dopravě. Vzdáleností se rozumí nejkratší z mapy zjištěná vzdálenost mezi hranicí komplexu státních lesů a k převodu navrženého odloučeného lesního pozemku. Komplexem státních lesů se rozumí souvislé pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře větší než 10 ha.“