Uplatnění negativní stránky principu materiální publicity
Vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132, ze dne 14.06. 2017 o některých aspektech práva obchodních společností, negativní stránku materiální publicity veřejných rejstříků upravuje obecně vůči třetím osobám, a ne pouze ve vztahu k osobám, které „důvěřujíc údaji zapsanému ve veřejném rejstříku“ právně jednají, jak formuluje český zákonodárce, je nezbytné – v souladu s povinností soudů interpretovat národní právo eurokonformním způsobem – vyložit rozsah materiální publicity veřejných rejstříků extenzivně tak, aby zahrnoval všechny dobrověrné třetí osoby.
Stejně tak je třeba při aplikaci § 121 odst. 1 o. z. a § 8 odst. 1 z. v. r. vykládat rozšiřujícím způsobem slovní spojení „osoba, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku„.
Ø Osobou, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, je proto nutné rozumět i osobu, která sama stricto sensu právně nejedná, avšak v důsledku právního jednání osoby zapsané ve veřejném rejstříku nabývá práva.
Stejný závěr by bylo možno učinit i při neexistenci úpravy negativní stránky materiální publicity na evropské úrovni. Smyslem a účelem negativní stránky materiální publicity je ochrana právního styku (právní jistoty) v širším slova smyslu. Z teleologického hlediska tak není žádný rozumný důvod, proč odepřít účinky negativní stránky materiální publicity osobě, která nabývá práva na základě jednání osoby zapsané v obchodním rejstříku pouze z toho důvodu, že práva nabývá jako adresát jednostranného právního jednání protistrany (zapsané osoby). Závěr, podle kterého by se v takovém případě negativní stránka materiální publicity neprosadila, by byl v rozporu s principem hodnotové bezrozpornosti právního řádu.
(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 27 Cdo 1812/2025, ze dne 30. 4. 2026)
Zpětné schválení odměny statutárního orgánu obchodní korporace
I v režimu právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 platí, že odměna může být členu statutárního orgánu obchodní korporace přiznána bez schválené smlouvy o výkonu funkce, a to i zpětně. O přiznání odměny však musí rozhodnout valná hromada, aby zůstala zachována její kontrola nad odměňováním členů volených orgánů. Valné hromadě tak nic nebrání, aby členovi voleného orgánu přiznala odměnu i za období předcházející jejímu jednání a též nad rámec odměny sjednané ve smlouvě o výkonu funkce za výkon funkce v uplynulém období, a to i bez splnění podmínek uvedených ve smlouvě o výkonu funkce.
(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 27 Cdo 3463/2024, ze dne 29. 4. 2026)