K vypořádacímu podílu člena bytového družstva
Právní úprava vypořádání mezi členem bytového družstva, jehož účast zanikla bez právního nástupce, a bytovým družstvem je založena na principu zvýšené ochrany členů bytového družstva, z něhož plyne, že vypořádací podíl člena bytového družstva musí být určen vždy s ohledem na skutečnou (tržní) hodnotu družstevního podílu bývalého člena družstva (určenou ke dni zániku členství) tak, aby mezi touto tržní hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly.
S ohledem na možnosti, jež bytové družstvo může využít při nakládání s „uvolněným“ bytem, bude mít zpravidla zánik účasti člena bytového družstva bez právního nástupce na toto družstvo hospodářsky neutrální dopad. Odůvodněné náklady, které družstvu vzniknou při naložení s „uvolněným“ podílem, se zohlední při určení výše vypořádacího podílu.
Ve světle tohoto obecného pravidla je pak nutno vykládat ustanovení § 748 z. o. k. a musí je respektovat i případná odchylná úprava ve stanovách bytového družstva.
Odpovídá-li členský vklad zaplacený za originární nabytí družstevního podílu skutečné (tržní) hodnotě tohoto podílu, lze aplikovat pravidlo § 748 odst. 2 z.o.k. [„Neurčují-li stanovy způsob výpočtu vypořádacího podílu, je vypořádací podíl roven výši splněného členského vkladu.“] doslovně. V opačném případě je třeba vždy aplikovat (zohlednit) výše vyložený princip.
(podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spisové značky 27 Cdo 2711/2019, ze dne 22. 6. 2021)
Domovní řád jako součást stanov bytového družstva
I. Úprava práv a povinností člena bytového družstva spojených s užíváním družstevního bytu musí dle § 731 odst. 1 z. o. k. [„Stanovy bytového družstva kromě náležitostí podle § 553 obsahují také …a) podmínky, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, a … b) podrobnější úpravu práv a povinností člena bytového družstva spojených s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a práv a povinností člena bytového družstva spojených s užíváním družstevního bytu. Tato práva a povinnosti se stávají dnem jejich vzniku právy a povinnostmi člena plynoucími z členství v bytovém družstvu.“] být obsažena ve stanovách. Řečené nebrání tomu, aby byla vyčleněna do zvláštní části stanov označené jako „domovní řád„, nicméně v takovém případě je třeba na domovní řád hledět jako na součást stanov se všemi důsledky z toho plynoucími. Jeho vydání či změna v takovém případě náleží členské schůzi, usnesení členské schůze o vydání či změně domovního řádu podléhá většinám upraveným zákonem či stanovami pro změnu stanov, domovní řád musí být (jako součást stanov) uložen ve sbírce listin obchodního rejstříku.
Článek 49 odst. 4 posuzovaných stanov družstva určuje, že domovní řád schvaluje členská schůze; většinu hlasů potřebnou pro jeho přijetí ani otázku, zda představuje součást stanov, neupravuje. Při respektování pravidel výkladu stanov nelze uvedený článek považovat za rozporný s výše uvedeným ustanovením.
II. I pro nájem družstevního bytu se užijí ustanovení občanského zákoníku upravující nájem bytu (§ 741 odst. 1 z. o. k. [„Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem, nájem bytu nebo nájem prostoru sloužícího podnikání, a popřípadě ujednání stanov, která nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona.“]). Mezi tato ustanovení patří i § 2239 o. z., podle něhož se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená. Jestliže se odvolací soud nezabýval tím, zda nově přijaté ujednání článku 19 odst. 3 stanov obstojí z pohledu citovaného ustanovení, je jeho právní posouzení neúplné, a tudíž i nesprávné.
(podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spisové značky 27 Cdo 2711/2019, ze dne 22. 6. 2021)