Návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku

 

I. Kromě člena spolku je oprávněn podat návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku i ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany. Smyslem (účelem) přiznání oprávnění nečlenovi spolku domáhat se vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku je ochrana takového jeho zájmu, jenž převáží právo spolku (jeho orgánů) spravovat si své vnitřní záležitosti nezávisle na třetích osobách.

 

Ø    Právo domáhat se vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku bude mít zejména nositel právního zájmu, tj. ten, komu takové rozhodnutí ukládá povinnost, odebírá právo, popř. jinak mění jeho právní postavení, a to bez ohledu na to, zda orgán spolku měl působnost v této záležitosti vůbec rozhodnout. Výjimečně lze též připustit ochranu jiného než právního zájmu nečlena spolku, bude-li zásah do tohoto zájmu natolik intenzivní, že se poskytnutí takové ochrany bude jevit jako zjevně spravedlivé.

Uvažovat lze například o právu členů volených orgánů spolku domáhat se vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, které zasahuje do vztahu mezi nimi a spolkem, popř. které se týká záležitostí spadajících do působnosti dotčeného voleného orgánu. Zájem hodný právní ochrany v takovém případě může spočívat v povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.

Za zájem hodný právní ochrany ve smyslu § 258 o. z. naopak nelze bez dalšího považovat např. pouze obecně vymezený společenský (veřejný) zájem na tom, aby rozhodnutí orgánu spolku bylo v souladu se zákonem (stanovami), a to ani tehdy, jde-li o právnickou osobu založenou za účelem zastoupení zájmů České republiky v mezinárodních nevládních organizacích. Stejně tak nepostačuje, založí-li navrhovatel, který není členem spolku, svou aktivní věcnou legitimaci pouhým poukazem na zájem samotného spolku nebo jeho členů na tom, aby napadené rozhodnutí orgánu spolku „netrpělo vadami“, anebo na „dlouhodobé nespokojenosti s vnitřním uspořádáním poměrů ve spolku, s jeho vedením a s manažerskými praktikami a z kritiky činnosti spolku“.

II.

Ø    Navrhovatel musí být členem spolku, resp. musí mít zájem hodný právní ochrany na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, nikoliv (pouze) v době zahájení řízení, nýbrž především v době vyhlášení rozhodnutí soudu ve věci samé (ať už jde o rozhodnutí soudu prvního stupně nebo soudu odvolacího). Ztratí-li v průběhu řízení tuto vlastnost, přestává být osobou aktivně věcně legitimovanou, což se projeví v rozhodnutí o zamítnutí podaného návrhu. Zanikne–li navrhovateli v průběhu řízení členství ve spolku, může být i přes tuto skutečnost s návrhem úspěšný, prokáže–li, že má na vyslovení neplatnosti napadeného rozhodnutí orgánu spolku zájem hodný právní ochrany.

(podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spisové značky 27 Cdo 458/2019, ze dne 25. 11. 2020)

 

 

Smlouva mezi občanským sdružením a členem jeho statutárního orgánu

 

I podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 bylo v případě člena statutárního orgánu občanského sdružení možné, aby se vztah mezi ním a občanským sdružením řídil – vedle zákona o sdružování občanů a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku – smlouvou upravující výkon funkce (plnění povinností spadajících do působnosti statutárního orgánu).

Tato smlouva není (jako celek) neplatná jen proto, že ji smluvní strany „podřídily“ režimu zákoníku práce. Jakkoliv nezaloží mezi stranami pracovněprávní poměr (člen statutárního orgánu se na jejím základě nestane zaměstnancem občanského sdružení), její ujednání, která neodporují kogentním právním normám, smluvní strany zavazují.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisové značky 27 Cdo 1597/2019, ze dne 11. 11. 2020)