Smlouva o vzájemném plnění ve smyslu § 253 insolvenčního zákona
I. Právní úprava obsažená v § 253 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) [„(1) Nebyla-li smlouva o vzájemném plnění včetně smlouvy o smlouvě budoucí v době prohlášení konkursu ještě zcela splněna ani dlužníkem ani druhým účastníkem smlouvy, insolvenční správce může smlouvu splnit místo dlužníka a žádat splnění od druhého účastníka smlouvy nebo může odmítnout plnění. … (2) Jestliže se insolvenční správce do 30 dnů od prohlášení konkursu nevyjádří tak, že smlouvu splní, platí, že odmítl plnění; do té doby nemůže druhá strana od smlouvy odstoupit, není-li v ní ujednáno jinak. … (3) Je-li druhý účastník smlouvy povinen plnit ze smlouvy jako první, může své plnění odepřít až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné; to neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou druhým účastníkem po zveřejnění rozhodnutí o úpadku. … (4) Odmítne-li insolvenční správce plnění, může druhý účastník smlouvy uplatňovat náhradu tím způsobené škody přihláškou pohledávky, a to nejpozději do 30 dnů ode dne odmítnutí plnění. Pohledávky druhého účastníka z pokračování smlouvy po prohlášení konkursu jsou pohledávkami za majetkovou podstatou. … (5) Druhý účastník smlouvy se nemůže domáhat vrácení částečného plnění, k němuž došlo před rozhodnutím o úpadku, proto, že za toto plnění neobdržel od dlužníka vzájemné plnění.“] se týká i těch vzájemných plnění, kdy jedna ze smluvních stran má plnit „napřed“ (dříve než druhá smluvní strana) [srov. § 1912 o. z.]. Vztahuje se i na smlouvy, u nichž se vzájemná plnění poskytují jako plnění, která se opakují (opětující se plnění) a pro jejichž ukončení neobsahuje insolvenční zákon zvláštní úpravu.
II. Tzv. rámcová smlouva není smlouvou o vzájemném plnění ve smyslu § 253 insolvenčního zákona.
III. Nevyjádří-li se insolvenční správce v zákonem určené třicetidenní lhůtě počítané od prohlášení konkursu že „smlouvu (o vzájemném plnění) splní„, zakládá tím pouze nevyvratitelnou domněnku, „že odmítl plnění“ (odmítl plnit); srov. § 253 odst. (2) insolvenčního zákona. To, že insolvenční správce odmítá splnit místo dlužníka smlouvu o vzájemném plnění, kterou dosud zcela nesplnil ani dlužník ani druhý účastník smlouvy, samo o sobě nemá za následek zánik smlouvy; smlouva nadále trvá, avšak poté, co nastane nevyvratitelná domněnka odmítnutí plnění, již druhá smluvní strana nemůže přimět insolvenčního správce, aby ji splnil místo dlužníka (nemůže si vynutit splnění smlouvy).
IV. Projevit vůli (vyjádřit se), že splní smlouvu o vzájemném plnění (§ 253 odst. 2 insolvenčního zákona), může insolvenční správce i konkludentním činem, např. tím, že splní smlouvu místo dlužníka.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 29 Cdo 3962/2023, ze dne 28. 1. 2026)
Promlčení pohledávky před zahájením nalézacího řízení a § 408 odst. (2) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
Právo plynoucí z obchodního závazkového vztahu pravomocně přiznané v soudním řízení v posledních třech měsících plynutí desetileté doby uvedené v § 408 odst. (1) obch. zák. [„(1) Bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po kterou se vede mediace podle zákona o mediaci. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty. … (2) Bylo-li právo pravomocně přiznáno v soudním nebo rozhodčím řízení později než tři měsíce před uplynutím promlčecí doby nebo po jejím uplynutí, lze rozhodnutí soudně vykonat, jestliže řízení o jeho výkonu bylo zahájeno do tří měsíců ode dne, kdy mohlo být zahájeno.„] nebo až po jejím uplynutí, se nepromlčí, podá-li oprávněný návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce ve lhůtě tří měsíců od vykonatelnosti rozhodnutí (§ 408 odst. 2 obch. zák.) [srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2911/2004]. Závěr o použitelnosti § 408 odst. 2 obch. zák. platí i tehdy, bylo-li vymáhané právo již v době zahájení nalézacího řízení promlčeno, jestliže povinný v nalézacím řízení námitku promlčení neuplatnil a oprávněný včas zahájil exekuci (ve lhůtě tří měsíců od vykonatelnosti exekučního titulu); k námitce promlčení již nelze přihlédnout.
(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 20 Cdo 2967/2025, ze dne 9. 12. 2025)