Trestní odpovědnost při úniku informací z trestních řízení
Nejvyšší soud vymezil hranice trestní odpovědnosti při úniku informací z trestních řízení a navazujícím korupčním jednání.
Nejvyšší soud (NS) ve svém rozhodnutí v kauze úniků informací z trestních řízení a navazujícího korupčního jednání zdůraznil, že samotné neoprávněné sdělování neveřejných informací z trestního řízení, stejně jako jejich vyžadování a další šíření, zakládá trestní odpovědnost za zneužití pravomoci úřední osoby, respektive účastenství na tomto trestném činu, avšak použití kvalifikované skutkové podstaty spojené s přísnější trestní sazbou vyžaduje konkrétní prokázání, že došlo ke způsobení či bezprostřední hrozbě vážné poruchy v činnosti orgánu veřejné moci. Pouhá abstraktní možnost ohrožení účelu trestního řízení k tomu nepostačuje.
V projednávané věci NS potvrdil, že obviněný Mgr. K. K., tehdejší vysoce postavený představitel Policie České republiky, neoprávněně poskytoval neveřejné informace z trestních řízení obviněnému Ing. I. K., který tyto informace cíleně vyhledával, využíval a dále šířil. Takové jednání NS označil za společensky škodlivé a trestněprávně postižitelné, neboť narušuje důvěru v řádné fungování orgánů činných v trestním řízení a rovnost subjektů před zákonem.
Současně NS korigoval právní posouzení skutků a uvedl, že soudy nižších stupňů neprokázaly, že by úniky informací vedly ke konkrétnímu ochromení či vážnému narušení činnosti policejních orgánů a ani že by takový následek bezprostředně hrozil. Z tohoto důvodu nebylo možné setrvat na přísnější právní kvalifikaci skutků a bylo nutné přistoupit k mírnějšímu hodnocení jejich povahy a závažnosti, což se promítlo i do nově ukládaných trestů po kasačním rozhodnutí NS.
NS v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Jana Engelmanna proto obviněnému Ing. I. K. uložil trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na 3 roky a peněžitý trest ve výši 1 050 000 Kč. U obviněného Mgr. K. K. shledal za odpovídající trest odnětí svobody v trvání 3 let s podmíněným odkladem na 5 let, peněžitý trest ve výši 438 000 Kč a zákaz výkonu funkce či zaměstnání u bezpečnostního sboru na dobu 5 let. NS výslovně uvedl, že kombinace podmíněného trestu odnětí svobody, peněžitého trestu a zákazu činnosti je v daném případě způsobilá naplnit účel trestu.
Ve vztahu k obviněnému Ing. J. R. potvrdil NS právní závěr, že nabídka finanční odměny za ovlivnění postupu policejního orgánu představuje zločin podplacení, a to již ve stadiu slibu úplatku. Obhajobu založenou na tvrzení o „hospodských řečech“ NS odmítl s tím, že z obsahu komunikace jednoznačně vyplýval vážně míněný úmysl dosáhnout odložení trestní věci. Jeho dovolání proto bylo odmítnuto jako zjevně neopodstatněné.
Text 50 stránkového měnícího rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.01. 2026 spisové značky 8 Tdo 437/2025 je dostupný z níže uvedeného linku: