III.ÚS 1998/24 – náhrada nákladů řízení ve sporech o přiměřené zadostiučinění / Pl.ÚS 37/23 – zvýhodnění pohledávek státu v insolvenčním řízení / III.ÚS 2358/24 – tarifní hodnota, je-li předmětem řízení věc penězi ocenitelná.

ÚS: Náhrada nákladů řízení ve sporech o přiměřené zadostiučinění

 

Prokáže–li žalobce ve sporu o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu základ svého nároku (existenci nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem), avšak obecný soud mu přizná nižší přiměřené zadostiučinění, než jakého se domáhal, či bude za dostačující považovat pouze konstatování porušení práva, přesto se při rozhodování o náhradě nákladů řízení uplatní § 142 odst. 3 o. s. ř.


Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, a to včetně nákladů odvolacího řízení, je nutné vycházet ze skutečnosti, že byl stěžovatel plně úspěšný při prokázání základu nároku; neúspěšný byl pouze při určení jeho výše, která ovšem závisela na úvaze soudu. Rozhodl-li tedy městský soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž by z jeho rozhodnutí bylo patrné, proč se odklonil od četné judikatury Ústavního soudu a nepoužil § 142 odst. 3 ve spojení s § 136 o. s. ř., porušil právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 1998/24, ze dne 19. 11. 2024)

 

 

ÚS: Zvýhodnění pohledávek státu v insolvenčním řízení

 

Z práva na rovnost v obsahu a ochraně vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 věty druhé Listiny základních práv a svobod ani z práva na rovnost účastníků v řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod nelze dovodit absolutní zákaz privilegovaného postavení státu v insolvenčním řízení. Zvýhodnění státu v insolvenčním řízení oproti jiným, „soukromým“ věřitelům však musí být stanoveno výslovně zákonem a musí být „obhajitelné„, tedy musí obstát v testu proporcionality. Zákonodárce musí mít ponechán určitý prostor za účelem ochrany jiných ústavně chráněných zájmů či legitimního veřejného zájmu modifikovat postavení jednotlivých věřitelů v insolvenčním řízení, včetně postavení státu (fisku). Přitom však musí respektovat, že jde o výjimku, kterou je třeba náležitě odůvodnit a jejíž uplatnění musí být systémově udržitelné.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky Pl.ÚS 37/23, ze dne 20. 11. 2024)

 

 

ÚS: Tarifní hodnota, je-li předmětem řízení věc penězi ocenitelná

 

Je-li předmětem řízení výše pojistného plnění za nemajetkovou újmu na zdraví (odčinění bolestí a ztížení společenského uplatnění), která byla za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. považována za škodu (majetkovou újmu), je při určení výše náhrady nákladů řízení třeba postupovat i za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a nikoliv z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 4 písm. a) téhož předpisu jako u jiných náhrad nemajetkové újmy na osobnostních právech. Opačný postup může znamenat porušení ústavně zaručených práv na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 2358/24, ze dne 19. 11. 2024)