ÚS: Podání opatřené elektronickým podpisem
Je-li podání ve věci samé opatřeno uznávaným elektronickým podpisem (§ 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce) a zasláno e-mailem jako příloha, není již třeba, aby byl takovým podpisem opatřen samotný e–mail. Pokud přesto civilní soud k podání nepřihlédne, poruší tím právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 3261/24, ze dne 11. 6. 2025)
ÚS: Předčasné důchody
Ústavní soud při přezkumu legislativního procesu vychází z principu parlamentní autonomie, jenž vyplývá z ústavního principu dělby moci, jakož i z demokratického principu, a projevuje se ve zdrženlivosti Ústavního soudu. Tato autonomie ale není bezbřehá. Za jádro ústavních požadavků kladených na legislativní proces je třeba považovat dostatečnou úroveň parlamentní a veřejné diskuse, šetřící práva vlády i opozice, prostor pro parlamentní i veřejnou debatu a informovanost veřejnosti.
Paralyzovaný parlament nemůže řádně plnit ani svoji zákonodárnou funkci, ani sloužit veřejnosti jako fórum pro argumenty a protiargumenty. Význam parlamentní diskuze spočívá v možnosti konfrontace názorů napříč politickým spektrem, nikoli v neomezeném uplatňování práva každého jednotlivého poslance (či senátora) se k ní vyjádřit. Ústavní soud proto neposkytuje politické menšině ochranu tam, kde svých práv podle jednacího řádu využívá k jinému účelu, než pro který do něj byla zakotvena.
Porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny či Senátu je protiústavní tehdy, pokud v důsledku této vady došlo k zasažení některé z ústavních norem nebo principů; a zároveň protichůdné ústavní principy nepřevažují v daném případě nad ústavní normou nebo principem, který byl zasažen. Ukončením rozpravy v situaci, kdy jsou do rozpravy ještě přihlášeni poslanci, je porušen jednací řád Poslanecké sněmovny a spolu s ním zasaženy i ústavní principy rovnosti členů parlamentu jako reprezentantů lidu a jejich oprávnění účastnit se sněmovní rozpravy. Nad těmito principy ale převáží ústavní princip politického rozhodování vycházejícího z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním, pokud by kvůli obstrukci bez tohoto krajního prostředku sněmovní většina nebyla v rozporu s čl. 6 Ústavy schopna prosadit svou většinovou vůli.
Výklad platného a účinného znění § 67 jednacího řádu Poslanecké sněmovny v tom smyslu, že vystoupení přednostních řečníků, jejichž přednostní právo nevyplývá z Ústavy, jsou časově i obsahově neomezitelná, je rozporný s ústavním principem rovnosti poslanců jako reprezentantů lidu, a jako takový není ústavně konformní.
Legitimní očekávání nabytí majetku ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod nelze ztotožňovat s obecně chápanou důvěrou jednotlivce v právní řád či předvídatelnost právní úpravy.
U nepravé retroaktivity platí zásada její obecné přípustnosti. Posuzování, zda je nepravá retroaktivita výjimečně nepřípustná, spočívá v poměřování cíle, který zákonodárce sledoval, a prostředků, které k jeho dosažení zvolil, na straně jedné, se zklamanou důvěrou jednotlivce v trvající použitelnost staré právní úpravy, na straně druhé. Nejde o poměřování metodou proporcionality. Ústavní soud pouze zkoumá, zda zásah do důvěry jednotlivce v právní řád lze považovat za únosný. Každou zklamanou důvěru v neměnnost právního řádu nelze podrobovat přísnému testu ústavnosti, jinak by byla vyprázdněna podstata demokratického charakteru státu, v němž lid je zdrojem veškeré moci a parlament přijímá zákony.
Právo na předčasný důchod není standardním a očekávatelným prodloužením řádného starobního důchodu; změny právní úpravy v této oblasti lze jen výjimečně považovat za protiústavní zásah do důvěry jednotlivce v neměnnost právního řádu.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky Pl.ÚS 47/23, ze dne 4. 6. 2025)
ÚS: Rozlišování skutkových a právních otázek v dovolání
Pokud Nejvyšší soud právní otázku předestřenou v dovolání označí za polemiku se skutkovým stavem, a proto neposoudí, zda tato právní otázka zakládá přípustnost dovolání, porušuje právo dovolatele na soudní ochranu.
Pokud se odvolací soud s právní otázkou, na které závisí jeho rozhodnutí, fakticky vypořádá tak, že zaujme právní názor, z něhož lze odpověď na uvedenou právní otázku nepřímo dovodit, musí ji vzít Nejvyšší soud v potaz při rozhodování o přípustnosti dovolání. V opačném případě porušuje právo dovolatele na soudní ochranu.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 1399/24, ze dne 29. 5. 2025)