ÚS: Nepředložení věci rozšířenému senátu
Mezi dílčí složky práva na zákonného soudce patří i povinnost senátu vrcholného soudu předložit věc jinému, zákonem předvídanému rozhodovacímu tělesu v případě, že dospěje k odlišnému právnímu názoru, než který byl soudem dosud zastáván. Senáty Nejvyššího správního soudu byla posuzována povaha totožného úkonu orgánu veřejné moci s rozdílným výsledkem. Právní otázkou, kterou senáty Nejvyššího správního soudu posoudily rozdílně, byla otázka, zda byl výkon oprávnění správce daně, spočívající ve stanovení splatnosti platebního výměru, v souladu či v rozporu s § 168 odst. 4 daňového řádu. Rozhodující senáty nepředložením věci rozšířenému senátu porušily stěžovatelčino právo na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 779/24, ze dne 2. 7. 2025)
ÚS: Zvýšení důchodového věku
Ústavně vadný zákonodárný proces nemůže vést k ústavně konformnímu zákonodárnému aktu. Vada zákonodárného procesu, která dosahuje protiústavní úrovně, může být důvodem ke zrušení zákona přijatého v tomto procesu. I pokud u vady legislativního procesu spočívající v porušení jednacího řádu došlo v důsledku této vady současně k zasažení některé z ústavních norem nebo principů, je však nutné zvážit, zda protichůdné ústavní normy či principy zároveň nepřevažují v daném případě nad zasaženou ústavní normou nebo principem.
Porušení § 66 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, může zasahovat ústavní normy nebo principy, konkrétně práva poslanců účastnit se parlamentní rozpravy a jejich rovnost jako reprezentantů lidu vyplývající z čl. 5 a 6 Ústavy a čl. 22 Listiny základních práv a svobod. Protichůdným ústavním principem je princip politického rozhodování vycházejícího z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním vyplývající z čl. 6 Ústavy. Procedurální návrhy o pevném času hlasování a následném ukončení rozpravy jsou ústavně konformní, pokud jsou způsobilé dosáhnout ochrany principu politického rozhodování z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním při minimálním zásahu do ústavních principů rovnosti poslanců a jejich práva účastnit se parlamentní rozpravy, neboť jednací řád Poslanecké sněmovny nenabízí mírnější a přitom obdobně účinný prostředek, jímž by bylo možné dosáhnout sledovaného cíle, tj. prosazení politické vůle většiny.
Ústavní soud se staví k přezkumu aplikace i interpretace sociálních práv zakotvených v hlavě čtvrté Listiny základních práv a svobod zdrženlivě, neboť si je vědom skutečnosti, že zákonná úprava i její použití jsou otázkami svou podstatou politickými, které jsou omezeny možnostmi státního rozpočtu. Sociální práva nemají bezpodmínečnou povahu, je nutné je náležitě zákonně konkretizovat a lze se jich také domáhat pouze v mezích platných zákonů. Posouzení účelnosti a vhodnosti zákonné úpravy v této oblasti proto Ústavní soud v zásadě ponechává v pravomoci zákonodárce a do jeho činnosti, kromě případů zjištěné neústavnosti, nezasahuje.
Zákonné vymezení podmínek výkonu sociálních práv nesmí být v rozporu se základními ústavními principy a nesmí zasahovat do samotné podstaty těchto základních práv. Stejně jako v případě základních práv a svobod přímo vymahatelných na základě Listiny základních práv a svobod musí též v případě sociálních práv zákonodárce respektovat pravidlo uvedené v čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, podle něhož při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu.
Zvýšení důchodového věku by bylo způsobilé zasáhnout esenciální obsah práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří (čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) pouze v případě, jednalo-li by se o zvýšení excesivní. Z podstaty čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nelze dovodit, že by zákonná úprava měla při stanovení důchodového věku v důsledku výkonu rizikové práce zvýhodnit určitou přesně vymezenou skupinu osob. Určení této kategorie tak zůstává projevem politického uvážení zákonodárce, které však musí respektovat mezinárodní závazky.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky Pl.ÚS 11/25, ze dne 25. 6. 2025)
ÚS: Tarifní hodnota pro výpočet odměny advokáta
Vyjde-li soud při určování nákladů řízení z náhradní tarifní hodnoty podle § 9 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024, namísto z přisouzené částky ve smyslu § 8 odst. 1 advokátního tarifu, přestože účastník do řízení vstupoval s relevantním znaleckým posudkem, který vyčísloval požadovanou výši bolestného a ztížení společenského uplatnění, poruší tím právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 1391/24, ze dne 2. 7. 2025)