Výše úplaty při realizaci předkupního práva

I. Dospělost předkupního práva je okamžikem, kdy právo mohlo být předkupníkem uplatněno vůči koupěchtivému. Jedná se toliko o okamžik, se kterým zákon spojuje vznik práva předkupníka domáhat se na koupěchtivém převodu věci a tomu odpovídající povinnosti koupěchtivého převést věc předkupníkovi. Výše příslušné úplaty, za kterou má být předkupní právo realizováno, je naopak spojeno s (finálními) podmínkami kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím a koupěchtivým. Není tak možné vázat příslušnou úplatu, za kterou se může předkupník domáhat převodu nemovitosti na koupěchtivém, na okamžik dospělosti práva retraktu.

II. Pro případ, že mezi prodávajícím a koupěchtivým dojde k ujednání, že od smlouvy s ním odstoupí nebo že se závazek změní nebo zruší, pokud předkupník své právo neuplatní, prohlašuje § 2146 o. z. tato ujednání vůči předkupníkovi za neúčinná. Hypotézy předestřené citovaným ustanovením jsou zákonodárcem stanoveny jasně a nelze proto § 2146 o. z. vykládat v širším smyslu tak, aby jím byla poskytnuta ochrana předkupníkovi před jakýmikoliv situacemi, kterými by mohlo být předkupní právo znehodnoceno nebo ztíženo.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky. 22 Cdo 2053/2025, ze dne 30. 10. 2025)

Rozhodný okamžik pro posouzení překážky naturální restituce podle zákona o půdě

Pro posouzení, je-li dána překážka podle § 11 odst. (1) písm. c) zákona č. 229/1991 Sb. bránící vydání pozemků oprávněné osobě, je zásadně rozhodný stav v době vzniku nároku oprávněné osoby, jenž vždy není (nemusí být) totožný s okamžikem, kdy vstoupil zákon č. 229/1991 Sb. v platnost a účinnost (24. 6. 1991). Tak tomu může být např. u nároků vzniklých až přijetím zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, nebo založených oprávněným osobám až v souvislosti se zrušením podmínky trvalého pobytu oprávněné osoby (nálezem Ústavního soudu publikovaným pod č. 29/1996 Sb.) anebo v důsledku přijetí zákona č. 212/2000 Sb. rozšiřujícího okruh oprávněných osob vymezených zákonem č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 28 Cdo 725/2025, ze dne 22. 10. 2025)