Rozhodování o nařízení předběžného opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí
Stěžovatelka se svým bývalým manželem (v tomto řízení vedlejší účastník) společně vychovávají své tři nezletilé děti. Péče o ně probíhá v domácnosti, kde se rodiče po týdnu střídají. V září 2025 mělo dojít mezi rodiči ke konfliktu ohledně majetku a při následné fyzické potyčce utrpěla újmu především stěžovatelka. V reakci na tento incident podala stěžovatelka k Okresnímu soudu v Mělníku návrh na vydání předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí. Tímto návrhem se domáhala, aby soud jejímu exmanželovi uložil opatření nezdržovat se v době její péče o děti na adrese jejich domácnosti a zároveň se zdržel setkávání se s ní. Okresní soud návrhu vyhověl a vydal navržené předběžné opatření s výjimkou připuštění nezbytného setkávání účastníků pro účely předání a přebrání nezletilých při péči o ně, a to v trvání jednoho měsíce. Okresní soud vzal za prokázané, že vedlejší účastník stěžovatelku napadl, jeho jednání nicméně shledal jako zcela hraniční pro možnost vyhovění návrhu, zejména s ohledem na poměrně nízkou intenzitu následků způsobených napadením. K odvolání vedlejšího účastníka Krajský soud v Praze návrh na vydání předběžného opatření zamítl. Dospěl totiž k závěru, že v tomto případě nejsou naplněny předpoklady pro vydání předběžného opatření. Stěžovatelka neosvědčila společné bydlení s vedlejším účastníkem, ani to, že by pro ni bylo společné bydlení z důvodu tělesného či duševního násilí nesnesitelné. Stěžovatelkou tvrzené jednání navíc podle krajského soudu ani znaky domácího násilí nenaplňuje.
Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhala zrušení rozhodnutí krajského soudu. Zejména namítala porušení svého práva na spravedlivý proces. Toho se měl krajský soud dopustit tím, že na posuzovaný případ neaplikoval novelizovaná zákonná ustanovení občanského zákoníku, která přinesla v oblasti ochrany proti domácímu násilí zásadní změnu.
Druhý senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Martin Smolek) zrušil usnesení Krajského soudu v Praze, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Oblast právní ochrany proti domácímu násilí doznala s účinností zákona č. 78/2025 Sb. podstatných změn. Do občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) byla od 1. července 2025 včleněna zákonná definice domácího násilí (§ 3021 občanského zákoníku), změnou prošla rovněž procesní úprava řízení o předběžném opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí obsažená v § 400 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.). Jinými slovy, tato novela mj. zavedla jednotnou definici domácího násilí a posílila práva a ochranu obětí.
Krajský soud při svém rozhodování pochybil v samotném základu právního posouzení, když zčásti aplikoval ustanovení v jejich neúčinném znění a část podstatných ustanovení neaplikoval vůbec. Z odůvodnění jeho usnesení jednoznačně vyplývá, že podmiňuje nařízení předběžného opatření naplněním kritéria „nesnesitelnosti společného bydlení„. Taková konstrukce však v době rozhodování (říjen 2025) neměla v zákoně oporu, protože novelizované ustanovení § 402 odst. 1 z. ř. s. již takové kritérium neobsahuje. Požaduje, aby navrhovatel vylíčil skutečnosti, které osvědčují, že se odpůrce dopustil nebo dopouští na navrhovateli jednání vykazující znaky domácího násilí, anebo vylíčení skutečností, které osvědčují nežádoucí sledování nebo obtěžování navrhovatele.
Další pochybení pak Ústavní soud spatřuje v tom, že krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí zpochybnil, zda je stěžovatelka skutečně obětí domácího násilí, aniž by jednání posoudil na základě znaků vymezených v § 3021 občanského zákoníku.
Jakkoliv je Ústavní soud v případě předběžných opatření kvůli jejich dočasnosti obecně zdrženlivý, předběžné opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí je v tomto směru specifické. Jeho účinky totiž mohou mít i trvalé dopady do právního postavení účastníků (k prokázanému domácímu násilí se přihlíží při vypořádání společného jmění manželů). Ústavní soud proto shledal, že výše zmíněná pochybení krajského soudu vedla k porušení práva stěžovatelky na soudní ochranu.
Posouzení naplnění podmínek pro nařízení předběžného opatření v tomto konkrétním případě však Ústavnímu soudu nepřísluší. Případem se bude opět zabývat Krajský soud v Praze, který při svém dalším rozhodování bude muset věc posoudit podle novelizované právní úpravy, jak je uvedeno v odůvodnění tohoto nálezu.
Text 5 stránkového kasačního nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 28.04. 2026 spisové značky II. ÚS 90/26 je dostupný z níže uvedeného linku:
https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2026/II-US-90-26_AN.pdf
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
§ 3021
Domácí násilí
(1) Domácím násilím se rozumí násilné jednání vůči oběti v jakékoli formě, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení a kterým
a) bylo nebo mělo být neoprávněně zasaženo do její tělesné integrity,
b) bylo nebo mělo být neoprávněně opakovaně nebo vážně zasaženo do její duševní integrity, svobody nebo důstojnosti, zejména v intimní oblasti, do její vážnosti, cti nebo soukromí nebo
c) byla vážně ohrožena nebo narušena její schopnost uspokojovat své základní potřeby nebo základní potřeby členů společné domácnosti.
(2) Obětí domácího násilí může být
a) osoba, která s osobou dopouštějící se domácího násilí žije nebo žila ve společné domácnosti, nebo osoba, jejíž domácnost osoba dopouštějící se domácího násilí opakovaně a dlouhodobě navštěvuje,
b) osoba blízká nebo ten, kdo jí dříve byl, nebo rodič společného dítěte nebo ten, kdo s osobou dopouštějící se domácího násilí vykonává rodičovskou odpovědnost.
(3) Ustanovení § 751 až 753 se použijí obdobně v případě společného bydlení jiných osob, než jsou manželé.
Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních
Oddíl 2
Předběžné řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí
Pododdíl 1
Předběžné opatření
§ 400
Místní příslušnost
K rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření je příslušný obecný soud navrhovatele.
§ 401
Zahájení řízení
Předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí je možné vydat jen na návrh.
§ 402
Náležitosti návrhu
(1) Návrh na nařízení předběžného opatření musí obsahovat též vylíčení skutečností, které osvědčují, že se odpůrce dopustil nebo dopouští na navrhovateli nebo jiné osobě, která ve společné domácnosti žije, jednání vykazujícího znaky domácího násilí, anebo vylíčení skutečností, které osvědčují nežádoucí sledování nebo obtěžování navrhovatele.
(2) Neobsahuje-li návrh všechny náležitosti, a pro tyto vady není možné o návrhu rozhodnout, soud vyzve navrhovatele vhodným způsobem k doplnění návrhu a poučí ho o důsledcích nevyhovění této výzvě. Nedojde-li soudu doplnění návrhu ve lhůtě pro rozhodnutí nebo není-li možné navrhovatele vhodným způsobem ve lhůtě pro rozhodnutí vyzvat k doplnění návrhu, soud návrh odmítne. Ustanovení o opravení nebo doplnění podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité, se nepoužije.
§ 403
Účastníci
(1) Účastníky jsou navrhovatel a odpůrce, popřípadě osoba, vůči níž násilí směřuje.
(2) Je-li navrhovatelem nezletilý, podává jeho jménem návrh zákonný zástupce, orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo advokát na základě plné moci, pokud má nezletilý pro udělení plné moci přiměřenou rozumovou a volní vyspělost. Je-li navrhovatelem osoba, jejíž svéprávnost byla ve věcech, o něž v řízení jde, omezena, podává jejím jménem návrh opatrovník nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ustanovení jiného právního předpisu, podle nějž je třeba jmenovat opatrovníka, dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li takový střet, se nepoužije.
(3) Nezletilý starší 16 let má pro řízení plnou procesní způsobilost.
§ 404
Lhůta pro rozhodnutí
O návrhu rozhodne soud do 48 hodin bez jednání.
§ 405
Rozhodnutí
(1) Vyhoví-li soud návrhu, uloží odpůrci předběžným opatřením zejména, aby
a) opustil společné obydlí nebo obydlí navrhovatele, jakož i jejich bezprostřední okolí, nezdržoval se ve společném obydlí nebo do nich nevstupoval,
b) nevstupoval do bezprostředního okolí společného obydlí, obydlí navrhovatele nebo navrhovatele a nezdržoval se tam,
c) se zdržel setkávání s navrhovatelem, nebo
d) se zdržel nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatele jakýmkoliv způsobem.
(2) Pokud navrhovatel a odpůrce sdílí společné obydlí, poučí soud v rozhodnutí odpůrce o právu odnést si ze společného obydlí věci uvedené v § 493. Navrhovatele soud poučí o dalších vhodných opatřeních směřujících k jeho ochraně, zejména o právu podat návrh na zahájení řízení ve věci samé. Soud navrhovatele poučí také o možnosti podat návrh na prodloužení doby trvání předběžného opatření podle § 410.
(3) Výjimky vyplývající z plnění povinností uložených předběžným opatřením odpůrci stanoví soud, a to s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům.
§ 406
Opatrovník pro podání návrhu
Byl-li podán návrh na nařízení předběžného opatření podle § 403 odst. 2 a hrozí-li střet zájmů zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či může-li dojít ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, jmenuje soud příslušný podle § 400 neprodleně po rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření navrhovateli opatrovníka. To neplatí, je-li navrhovatel zastoupen advokátem. Proti usnesení, kterým byl opatrovník jmenován, není odvolání přípustné.
§ 407
Vykonatelnost
Rozhodnutí podle § 405 je vykonatelné vydáním.
§ 408
Trvání předběžného opatření
(1) Předběžné opatření podle § 405 trvá 1 měsíc od jeho vykonatelnosti.
(2) Předcházelo-li rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření vykázání podle jiného právního předpisu, a neuplynula-li před nabytím vykonatelnosti předběžného opatření lhůta stanovená v jiném právním předpise pro trvání vykázání, prodlužuje se doba trvání předběžného opatření o tu dobu, jež do vykonatelnosti předběžného opatření neuplynula.
§ 409
Odvolací řízení
(1) Bylo-li rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření napadeno včasným odvoláním, soud prvního stupně předloží věc odvolacímu soudu do 15 dnů od podání odvolání.
(2) O odvolání odvolací soud rozhodne do 7 dnů od předání věci.
Pododdíl 2
Prodloužení předběžného opatření
§ 410
Návrh na prodloužení doby trvání předběžného opatření
(1) Navrhovatel může před uplynutím doby uvedené v § 408 podat návrh na prodloužení doby trvání předběžného opatření podle § 405.
(2) Podáním návrhu se prodlužuje doba trvání předběžného opatření podle § 405 do doby, než soud o návrhu na prodloužení rozhodne.
§ 411
Jednání
(1) K rozhodnutí o návrhu podle § 410 soud zpravidla nařídí jednání. Předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno nejméně 3 dny předem. Je-li jednání nařízeno, ustanovení o času k přípravě po předvolání účastníka k jednání se nepoužijí.
(2) Při rozhodování o návrhu soud vezme v úvahu zejména trvání stavu ohrožení navrhovatele, majetkové či jiné poměry účastníků, včetně vlastnických a jiných vztahů ke společnému obydlí, na které se vztahuje předběžné opatření, a další rozhodné okolnosti včetně dalších probíhajících řízení mezi účastníky.
§ 412
Rozhodnutí
(1) O návrhu na prodloužení doby trvání soud rozhodne do 2 měsíců od jeho podání.
(2) Soud může prodloužit dobu trvání předběžného opatření jen na dobu nezbytně nutnou. Pokud navrhovatel neprokáže své majetkové či jiné poměry, včetně vlastnických a jiných vztahů ke společnému obydlí, může soud prodloužit dobu trvání předběžného opatření jen z důvodů zvláštního zřetele hodných.
§ 413
Zánik předběžného opatření
Předběžné opatření podle § 405 zanikne nejpozději uplynutím 6 měsíců od jeho vykonatelnosti.
§ 414
Zrušení rozhodnutí
(1) Na návrh může soud rozhodnout o zrušení předběžného opatření podle § 405.
(2) Ustanovení § 411 a § 412 odst. 1 platí obdobně.
(3) Byl-li návrh na zrušení rozhodnutí zamítnut, lze jej opětovně podat nejdříve až po uplynutí 3 měsíců od právní moci zamítavého rozhodnutí
II.-US-90-26.pdf