ÚS: Princip kontradiktornosti řízení při rozhodování o vazbě
Povinností soudu rozhodujícího o dalším trvání vazby podle § 72 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), a současně minimálním ústavněprávním standardem v těchto situacích, je sdělit obviněnému, že bude ve věci rozhodováno a zároveň mu vytvořit prostor pro účinné vznesení námitek, a to zejména tím, že soud obviněného poučí o jeho právu žádat konání vazebního zasedání (§ 73d odst. 3 trestního řádu). Z § 33 odst. 1 a 5 i z § 73d odst. 3 trestního řádu zároveň plyne povinnost seznámit obviněného s návrhem na rozhodnutí o prodloužení vazby. To vše je součástí principu tzv. kontradiktornosti řízení.
Minimálním, ale rozhodně nikoli optimálním, naplněním principu kontradiktornosti řízení je stav, kdy obviněný alespoň byl poučen o právu žádat konání vazebního zasedání, a obhájkyně měla k návrhu na rozhodnutí o prodloužení vazby přístup.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 306/24, ze dne 28. 2. 2024)
ÚS: Právo poškozeného vyjádřit se k dovolání obviněného
Trestní řád neukládá soudu prvního stupně povinnost zaslat poškozenému dovolání do výroku o náhradě škody (§ 265h odst. 2 trestního řádu a contrario) před předložením věci dovolacímu soudu, ale ukládá dovolacímu soudu, koná–li k projednání dovolání, které se týká práv poškozeného, veřejné zasedání, poškozeného o takovém zasedání vyrozumět a k vyrozumění mu dovolání připojit (§ 233 odst. 1 věta druhá a třetí trestního řádu). Současně trestní řád umožňuje dovolacímu soudu dovolání projednat v neveřejném zasedání namísto zasedání veřejného, souhlasí-li s tím obviněný a nejvyšší státního zástupce [§ 265r odst. 1 písm. c) trestního řádu], souhlas poškozeného se k tomu nevyžaduje. Jestliže se však veřejné zasedání na základě souhlasu obviněného a nejvyššího státního zástupce (případně i chybně bez takového souhlasu) k projednání dovolání, které se týká práv poškozeného, nekoná, a soud tak poškozeného s dovoláním neseznámí a neposkytne mu možnost se k dovolání vyjádřit ani v souvislosti s takovým zasedáním, musí před rozhodnutím o dovolání poškozenému dovolání zaslat (či mu je dát jinak na vědomí) a umožnit mu tak se k dovolání vyjádřit. Neposkytne-li soud poškozenému možnost vyjádřit se k dovolání, které se týká jeho práv, poruší právo poškozeného na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 2124/23, ze dne 13. 3. 2024)
ÚS: Lhůta pro podání stížnosti proti usnesení v trestním řízení
Porušením práva na přístup k soudu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je požadavek, aby instanční stížnost podle § 143 odst. 1 trestního řádu byla podána již v době, kdy stěžovateli nejsou známy důvody, pro něž byl v předchozím řízení neúspěšný a které zjistí teprve z písemného vyhotovení rozhodnutí.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 102/24, ze dne 5. 3. 2024)