ÚS: Spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech
Smyslem existence kvalifikované skutkové podstaty spáchání trestného činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech [§ 283 odst. 4 písm. c) trestního zákoníku] je zejména postihování závažné, koordinované, rozsáhlé a obtížně stíhatelné kriminality.
Za situace, kdy judikatura trestních soudů dospěla k relativně extenzivním výkladům pojmu „organizovaná skupina působící ve více státech„, musí trestní soudy zvlášť pečlivě prokázat a odůvodnit zavinění pachatele ve vztahu k této okolnosti podmiňující použití trestní sazby. Vyžaduje se přitom zavinění ve formě úmyslu, a to alespoň nepřímého, který nelze v žádném případě jen předpokládat, nýbrž je nutno jej na základě zjištěných okolností prokázat.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 931/25, ze dne 11. 9. 2025)
ÚS: Náhrada újmy způsobené trestním stíháním
Nebylo-li rozhodnutí trestního soudu, v jehož důsledku dochází k pravomocnému zproštění obžaloby, při vyhlášení odůvodněno, šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta k uplatnění práva na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním může začít běžet nejdříve dnem doručení písemného vyhotovení takového rozhodnutí trestního soudu.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 778/24, ze dne 3. 9. 2025)
ÚS: Opožděnost námitky místní nepříslušnosti
Vznese-li obžalovaný námitku místní nepříslušnosti v průběhu hlavního líčení, které se koná před soudem prvního stupně, znovu až poté, co odvolací soud předchozí rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí, není v rozporu se základním právem obžalovaného nebýt odňat zákonnému soudci podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud obecné soudy nedostatek místní nepříslušnosti považuji za zhojený pro opožděnost námitky. Takový výklad § 222 odst. 1 trestního řádu dostatečně zohledňuje podstatu a účel zmíněného základního práva.
(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 1755/25, ze dne 10. 9. 2025)