II.ÚS 1732/23 – intertemporální účinky změny judikatury / II.ÚS 2694/24 – posouzení právního poměru mezi soukromou VŠ a studentkou / III.ÚS 84/25 – nerespektování závěrů kasačního nálezu Ústavního soudu.

ÚS: Intertemporální účinky změny judikatury

 

Dojde-li v důsledku rozhodnutí rozšířeného senátu k uzavření cesty k soudnímu přezkumu správními soudy (nebo určení cesty jiné), přičemž v dosud probíhajícím řízení postupoval jednotlivec v souladu s předchozí judikaturou platnou v době uplatnění žaloby či kasační stížnosti, nemůže jít následně jednotlivci k újmě na jeho právu na přístup k soudu skutečnost, že se řídil touto dosavadní judikaturou. V opačném případě dojde k porušení práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 1732/23, ze dne 5. 2. 2025)

 

 

ÚS: Posouzení právního poměru mezi soukromou VŠ a studentkou

 

1. Pokud soud řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje tím právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.


2. Při posuzování neplatnosti soukromoprávního jednání pro rozpor s předpisy práva veřejného je třeba vždy zohlednit, zda smysl a účel zákona vyžaduje, aby mělo porušení veřejnoprávní povinnosti za následek i neplatnost soukromoprávního jednání (§ 580 občanského zákoníku).


3. K porušení práva na soudní ochranu v podobě nedostatečného odůvodnění soudního rozhodnutí může dojít tehdy, pokud soud některé námitky či argumenty zcela pomine, ale také tehdy, pokud na určitou námitku sice zareaguje, ovšem zjevně nedostatečně či nesrozumitelně.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 2694/24, ze dne 19. 2. 2025)

 

 

ÚS: Nerespektování závěrů kasačního nálezu Ústavního soudu

 

Aby soud dostál požadavkům vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, musí se v řízení o přípustnosti vydání osoby do cizího státu k výkonu trestu odnětí svobody na doživotí věcně vypořádat s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, která je pro danou věc relevantní. To zahrnuje i judikaturu, z níž vyplývá povinnost soudu zjišťovat možnosti zkrácení uloženého doživotního trestu ve vyžadujícím státě.


Obecné soudy jsou povinny respektovat a věrně provést vykonatelné nálezy Ústavního soudu. Nenapraví-li soud nedostatky, které mu Ústavní soud vytkl v nálezu, kterým zrušil jeho rozhodnutí o zamítnutí stížnosti vyžádaného proti rozhodnutí soudu prvního stupně, a ani v novém rozhodnutí se nevypořádal s uvedenou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, resp. ji věcně zcela pominul, rovněž tím poruší právo vyžádaného na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 84/25, ze dne 14. 2. 2025)