II.ÚS 2029/22 – moderace odměny soudního exekutora / Pl.ÚS 24/23 – stanovení koeficientů pro výpočet daně z nemovitých věcí / II.ÚS 2879/22 – započítání povinnosti zdržovat se v obydlí do výkonu trestu.

ÚS: Moderace odměny soudního exekutora

 

Exekuční soud sníží odměnu soudního exekutora podle § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, a to za podmínek vymezených závaznou judikaturou Ústavního soudu. Vedle případů předpokládaných tímto ustanovením může exekuční soud snížit sazbu odměny soudního exekutora pouze v případech hodných zvláštního zřetele. Své rozhodnutí přitom musí odůvodnit konkrétními výjimečnými okolnostmi projednávané věci. V ostatních případech exekuční soud není oprávněn na základě vlastního uvážení snížit sazbu odměny soudního exekutora. Pokud tak učiní, poruší tím ústavně zaručené právo soudního exekutora na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 2029/22, ze dne 26. 6. 2023)

 

 

ÚS: Stanovení koeficientů pro výpočet daně z nemovitých věcí

 

1. Pojem „jednotlivá část obce“ (§ 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) je třeba ústavně konformně vyložit tak, že touto částí nemusí být pouze souvislá část území obce, nýbrž i konkrétní označené nemovitosti.


2. Možnost obcí zatížit vyšším zdaněním jen určité nemovitosti je rovněž naplněním ústavního principu samosprávy a subsidiarity politické moci (čl. 8 Ústavy). Jsou to totiž právě místní samosprávy, které mohou efektivně zajistit, aby výše zdanění nemovitostí odpovídala negativním externalitám, které jsou s nimi spojeny v konkrétním místě žití. Možnost do jisté míry individualizovat výši daní z nemovitosti proto sleduje účel zohlednit nerovné zatížení společného prostoru a sdílené infrastruktury v obcích.


3. V konkrétním případě, má-li daňový subjekt za to, že rozhodnutí příslušného finančního úřadu je protizákonné či dokonce protiústavní (včetně neústavní libovůle či diskriminace), má možnost obrany proti tomuto rozhodnutí prostřednictvím opravných prostředků včetně správního soudnictví, přičemž správní soud může v rámci tohoto přezkumu vyslovit i neaplikovatelnost obecně závazné vyhlášky obce (čl. 95 odst. 1 Ústavy).


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky Pl.ÚS 24/23, ze dne 18. 7. 2023)

 

 

ÚS: Započítání povinnosti zdržovat se v obydlí do výkonu trestu

 

Redukované započítání soudem uložené povinnosti zdržovat se pod dohledem probačního úředníka ve stanoveném období v určeném obydlí nebo jeho části do výkonu uloženého trestu, nepřipouští-li tak výslovně zákon, je v nesouladu se základním právem zaručeným v čl. 39 Listiny základních práv a svobod.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 2879/22, ze dne 26. 6. 2023)