ÚS: Nahrazení vazby z důvodu zabezpečení péče o dítě

 

Z odůvodnění napadeného usnesení neplyne, jaké konkrétní skutečnosti dle krajského soudu nasvědčují tomu, že stěžovatel bude v případě, že bude ponechán na svobodě, pokračovat v páchání trestné činnosti. Uvedené argumenty fakticky opakují důvody pro existenci vazebního důvodu, které vyhodnotil okresní soud, a na které krajský soud odkázal. Ani u nich však není dle Ústavního soudu přesvědčivě uvedeno, z jakých konkrétních skutečností (např. konkrétního stěžovatelova jednání či životních poměrů) plyne závěr krajského soudu o naplnění důvodů pro uložení předstižné vazby dle § 67 písm. c) trestního řádu a nemožnosti jejího nahrazení. Přitom zejména rodinná situace stěžovatele se vymyká běžným případům. Stěžovatel je otcem malého nezletilého syna, jehož matka náhle zemřela těsně před stěžovatelovým zadržením, ten mu byl svěřen do péče ve velmi zoufalém psychickém stavu a současně neutěšeném zdravotním stavu s podezřením na diagnózu epilepsie. Stěžovatel bezprostředně po svěření syna do jeho péče vyhledal pomoc dětského psychologa, kam se synem začal ihned ambulantně docházet a věnoval dále maximální úsilí tomu, aby byla synovi poskytnuta nezbytná péče jak psychologická, tak zdravotní a se zajištěním mu pevného rodinného zázemí ve společné domácnosti stěžovatele a jeho družky, která je navíc těhotná.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 2461/22, ze dne 14. 3. 2023)

 

 

ÚS: Náhrada nákladů poškozených v trestním řízení

 

Se základním právem na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod není slučitelný takový výklad § 154 odst. 2 trestního řádu, podle něhož přiznání náhrady nákladů spojených s účastí poškozeného v trestním řízení brání jejich neúčelnost.

Adhezní řízení a řízení o nároku na pojistné plnění dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou dvě samostatná řízení. Právo na právní pomoc dle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod brání trestním soudům, aby poškozeným zcela upřely náhradu nákladů spojených s jejich účastí v trestním řízením, resp. se zastoupením zmocněncem, z důvodu, že náhrada nákladů spojených s právním zastoupením byla už přiznána v řízení o pojistné plnění.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 357/22, ze dne 1. 3. 2023)

 

 

ÚS: Aplikace neplatného znění ustanovení trestního řádu

 

Aplikací § 342 odst. 1 písm. b) trestního řádu v již neplatném znění [ve znění účinném do 30.0 9. 2020 –  podle něhož mohl předseda senátu na žádost odsouzeného z důležitých důvodů povolit „splácení peněžitého trestu po částkách tak, aby byl celý zaplacen nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci„. S účinností od 1. 10. 2020 odkazované ustanovení trestního řádu stanoví, že předseda senátu může na žádost odsouzeného z důležitých důvodů povolit „splácení peněžitého trestu v přiměřených měsíčních splátkách„. Tuto změnu právní úpravy, k níž došlo zákonem č. 333/2020 Sb., však krajský soud ignoroval.], a z toho plynoucím nezohledněním kritéria přiměřenosti, jež je podle rozhodného znění tohoto ustanovení pro výši splátek peněžitého trestu určující, se obecný soud při svém rozhodování dopustil svévole, v důsledku čehož došlo k porušení práva stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 245/23, ze dne 7. 3. 2023)