ÚS: Pravidla pro odměňování členů zastupitelstev ÚSC

 

Nestanovil-li zákonodárce meze pro vydání nařízení vlády, kterým se stanoví výše odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků ani mechanismus jejich valorizace, porušil čl. 78 Ústavy. Současně tím zákonodárce ve věcech spadajících do samostatné působnosti porušil právo na územní samosprávu podle čl. 101 odst. 4 Ústavy, neboť zasáhl do činnosti územních samosprávných celků způsobem nestanoveným zákonem. Ústavní soud proto zčásti vyhověl návrhu skupiny senátorů a zrušil § 73 odst. 1, § 134 odst. 3 a § 153 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 1 a § 98 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 54 odst. 1 a § 87 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Ve zbývající části Ústavní soud návrh zamítl, neboť zbylá napadená ustanovení nepředstavují zásah do územní samosprávy, ale běžnou úpravu mezí jednání samosprávy provedenou zákony o územních samosprávných celcích v souladu s čl. 104 odst. 1 Ústavy, případně jde o zákonnou úpravu otázek, které do samosprávy (samostatné působnosti) nespadají.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky Pl.ÚS 22/22, ze dne 9. 5. 2023)

 

 

ÚS: Neodůvodněné rozhodnutí o (ne)svěření do střídavé péče

 

Nedostojí-li obecné soudy své povinnosti přesvědčivě a srozumitelně odůvodnit svůj právní závěr, že není v nejlepším zájmu dětí být ve střídavé (byť i nestejnoměrné) péči obou rodičů, poruší právo dotčeného rodiče na péči o děti a jejich výchovu podle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 1489/22, ze dne 9. 5. 2023)

 

 

ÚS: Vadný procesní postup soudu

 

Analytická právní věta

Posuzují-li obecné soudy neurčité či jinak nejasné podání, které může být podáním zahajujícím řízení před soudem, jsou povinny volit postup vstřícnější k právu jednotlivce na soudní ochranu. Nepřistoupí-li k odstranění nejasností takového podání zákonem předvídaným způsobem, pak je třeba, aby se při jeho posuzování přiklonily k výkladu jeho obsahu, který vyznívá ve prospěch práva dotčeného jednotlivce na přístup k soudu. Naopak restriktivní postoj při vyhodnocování nejasného podání vedoucí k odepření věcného přezkumu obecného soudu zakládá porušení základního práva dotčené osoby na přístup k soudu (soudní ochranu) dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, spočívající v odepření spravedlnosti.

PRÁVNÍ VĚTY

Odvolací soud by měl při posuzování naplnění procesních podmínek odvolání poškozených podaným prostřednictvím společných zmocněnců postupovat s maximálním ohledem k ochraně oprávněných práv a zájmů poškozených, a to i v případě, kdy tito společní zmocněnci byli poškozeným určeni prvostupňovým soudem v rozporu s podmínkami vymezenými v § 44 odst. 2 trestního řádu.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 1803/22, ze dne 20. 4. 2023)