NSS: Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání

 

Ekonomická situace uchazeče o zaměstnání může dle individuálních okolností případu představovat důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu § 5 písm. c) bod 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [„Pro účely tohoto zákona se rozumí …vážnými důvody důvody spočívající v … jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele, …“], který zabraňuje vyřazení uchazeče z evidence podle § 30 odst. 2 písm. f) tohoto zákona [„(2) Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu … f) maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce (§ 31).“], pokud by důsledky vyřazení byly nepřiměřené míře porušených povinností vyplývajících z individuálního akčního plánu.

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2021, číslo jednací 1 Ads 62/2021-43)

 

 

NSS: Prominutí části odvodu za porušení rozpočtové kázně

 

I. Rozhodnutí je nicotné z důvodu zjevné vnitřní rozpornosti podle § 105 odst. 2 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu [„(2) Nicotné je rozhodnutí, pokud … b) trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, nebo„], pokud závažnost této vady dosáhne obdobné intenzity, jaká je dána u jiných vad způsobujících nicotnost rozhodnutí.

II. Prominutí části odvodu za porušení rozpočtové kázně má za následek, že výrok týkající se odvodu za porušení rozpočtové kázně nemůže ukládat odvod vyšší, než byla částka obdržené dotace snížená o částku, v níž byl odvod za porušení rozpočtové kázně prominut (k § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).

III. K porušení rozpočtové kázně dochází porušením povinnosti stanovené zákonem bez ohledu na to, zda toto porušení představuje zároveň naplnění skutkové podstaty přestupku, správního deliktu či trestného činu (§ 22 odst. 1 a 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů [„(1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých jako dotace nebo návratná finanční výpomoc z rozpočtu poskytovatele. … (2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu. Dnem porušení rozpočtové kázně je den, kdy byly poskytnuté peněžní prostředky neoprávněně použity nebo den jejich připsání na účet příjemce u dotací poskytovaných zpětně. Za neoprávněné použití peněžních prostředků podle odstavce 1 se považuje také … a) porušení povinnosti, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu, ke kterému došlo po připsání peněžních prostředků na účet příjemce, … b) porušení povinnosti stanovené v písmeni a), ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá; den připsání peněžních prostředků na účet příjemce se považuje za den porušení rozpočtové kázně, … c) neprokáže-li příjemce peněžních prostředků, jak byly tyto prostředky použity.“]).

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2021, číslo jednací 8 Afs 114/2019-52)

 

 

NSS: Šestiletá prekluzivní lhůta pro placení daně

 

I. Ustanovení § 160 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, nelze vykládat tak, že po zápisu zástavního práva do veřejného registru běží nepřetržitá lhůta pro placení daně v délce 30 let; odst. 6 [„(6) Je-li daň zajištěna zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, zaniká právo vybrat a vymáhat daň uplynutím 30 let po tomto zápisu.“] citovaného ustanovení je lex specialis k odst. 5 [„(5) Lhůta pro placení daně končí nejpozději uplynutím 20 let od jejího počátku podle odstavce 1, s výjimkou daně zajištěné podle odstavce 6.“], nikoli však k odst. 1 [„(1) Daň nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně, která činí 6 let. Lhůta pro placení daně začne běžet dnem splatnosti daně.“] citovaného ustanovení.

II. Právo správce daně vybrat daňový nedoplatek, který je zajištěn zástavním právem, zaniká za 30 let od data, kdy bylo zapsáno. Tato doba správci daně svědčí pouze tehdy, pokud v rámci šestileté prekluzivní lhůty pro placení daně dle § 160 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu [„(1) Daň nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně, která činí 6 let. Lhůta pro placení daně začne běžet dnem splatnosti daně.“], učinil relevantní úkon předvídaný v § 160 odst. 3 citovaného zákona [„(3) Úkonem přerušujícím běh lhůty pro placení daně je … a) pravomocné stanovení daně, … b) zahájení exekučního řízení podle tohoto nebo jiného zákona, … c) zřízení zástavního práva, nebo … d) oznámení rozhodnutí o posečkání nebo rozhodnutí, kterým se mění stanovená doba posečkání.“].

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 6. 2021, číslo jednací 5 Afs 90/2020-40)