Posuzování podmínek bezvýslednosti exekuce podle § 55 odst. (7) exekučního řádu
Naplnění podmínek bezvýslednosti exekuce podle § 55 odst. (7) exekučního řádu [„Nedošlo-li po dobu posledních 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuce ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a není-li exekucí postižena nemovitá věc, vyzve exekutor oprávněného, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce nebo, aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Jestliže oprávněný vyjádřil souhlas se zastavením exekuce nebo lhůta podle věty první uplynula marně, exekutor exekuci zastaví. Pro účely rozhodnutí o zastavení exekuce podle věty druhé a odstavců 8, 10 nebo 11 se na řízení spojená ke společnému řízení hledí, jako by ke spojení řízení ke společnému řízení nedošlo.„] je třeba v případě plurality na straně povinných (samostatných společníků podle § 91 odst. 1 o. s. ř.) posuzovat u každého z povinných individuálně; není žádoucí vést nadále neperspektivní exekuci vůči nemajetnému povinnému, pokud jediným důvodem, proč exekuce vůči němu trvá, je skutečnost, že plnil jiný povinný.
(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 20 Cdo 2705/2025, ze dne 10. 1. 2026)
Přezkum rozhodnutí odvolací komise spolku
Odvolací komise spolku, jež má podle stanov a disciplinárního řádu spolku „rozhodovat o porušení vnitřních předpisů schválených jejími příslušnými orgány, jakož i rozhodovat o druhu a výši trestu za takové porušení„, tj. rozhodovat sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy v rozsahu určeném stanovami (§ 265 o. z.), je po materiální stránce rozhodčí komisí ve smyslu § 265 o. z. [„Je-li zřízena rozhodčí komise, rozhoduje sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy v rozsahu určeném stanovami; neurčí-li stanovy působnost rozhodčí komise, rozhoduje spory mezi členem a spolkem o placení členských příspěvků a přezkoumává rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku.“].
Vady rozhodnutí rozhodčí komise spolku se nepřezkoumávají v režimu § 258 a násl. o. z. (jako je tomu u rozhodnutí jiných orgánů spolku) [„Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.“], nýbrž v řízení o zrušení rozhodčího nálezu soudem, popř. v řízení o návrhu na zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí ve smyslu § 31 až 35 z. r. ř. [§ 31 zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů – „Soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže … a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, … b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, … c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, … d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců, … e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, … f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému, … g) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení.“]. V řízení o zrušení rozhodčího nálezu rozhodčí komise spolku proto nepřísluší soudu posuzovat soulad rozhodčího nálezu se zákonem či stanovami spolku.
(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 27 Cdo 3099/2024, ze dne 28. 1. 2026)