Posuzování neplatnosti výpovědi z pracovního poměru pro nadbytečnost
Nadbytečnost zaměstnance ve smyslu § 52 písm. c) zákoníku práce nemůže zaměstnavatel odůvodnit tím, že jeho pracovní místo potřebuje pro další pracovní zařazení odvolaného vedoucího zaměstnance. Nadbytečnost zaměstnance proto nemůže odůvodnit skutečnost, že zaměstnavatel již při přijímání organizační změny počítal s tím, že odvolá vedoucího zaměstnance z pracovního místa a nabídne mu další pracovní zařazení obdobné tomu, které dosud zastává zaměstnanec, jenž se má stát v důsledku organizační změny nadbytečným.
Souhlasí-li odvolaný zaměstnanec s nabídkou, dochází k uzavření dohody o převedení na jinou práci. Jestliže však toto jiné místo bylo uvolněno odchodem zaměstnance, jemuž byla předtím dána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost, jedná se o situaci srovnatelnou s těmi (obsazení pracovního místa novým zaměstnancem nebo některým ze stávajících zaměstnanců), které judikatura zpravidla považuje za „důkaz o neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu“, neboť vznikají pochybnosti o tom, co bylo opravdovým důvodem rozvázání pracovního poměru výpovědí.
Obecně však nelze vyloučit, že odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance bude vyvoláno až okolnostmi, které nastanou po výpovědi z pracovního poměru pro nadbytečnost u jiného zaměstnance, a že pak zaměstnavatel může využít této shody okolností ke splnění své nabídkové povinnosti vůči odvolanému zaměstnanci.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 21 Cdo 2212/2025, ze dne 17.12. 2025)
Promlčení postižního nároku pojistitele odpovědnosti proti pojištěnému
Právo pojistitele odpovědnosti z provozu vozidla na úhradu částek vyplacených na pojistné plnění za náklady na výživu pozůstalým není právem na opětující se plnění. Vzniká a promlčuje se v závislosti na uskutečnění platby pojistného plnění v obecné promlčecí lhůtě. Regresní právo pro svůj vznik vyžaduje kromě dalších podmínek vždy ještě vyplacení konkrétní částky pojistitelem. Až po zaplacení každé jednotlivé platby každý jednotlivý regresní nárok vzniká, je uplatnitelný u soudu a začíná se samostatně promlčovat.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 25 Cdo 1592/2025, ze dne 18.12. 2025)