I.ÚS 1114/25 – nedobrovolná hospitalizace a požadavky na rozsah dokazování / III.ÚS 2762/25 – nezohlednění ve lhůtě podaného doplnění dovolání.

ÚS: Nedobrovolná hospitalizace a požadavky na rozsah dokazování

 

Při posuzování oprávněnosti nedobrovolné hospitalizace musí soudy své závěry učinit nejen na důkazech svou povahou odborných (výpovědi lékařů a znalců, znalecké posudky, lékařské zprávy), ale je nutné přihlédnout i k dalším dostupným důkazům. Především musí soudy zvážit relevantní tvrzení a důkazy předkládané osobou umístěnou do nedobrovolné hospitalizace a s těmito se také vypořádat.


Je výlučně úkolem soudů, aby posoudily, zda došlo k naplnění hmotněprávních podmínek nedobrovolné hospitalizace, a to za pečlivého zvážení provedených důkazů, požadavku restriktivního výkladu podmínek přípustnosti nedobrovolné hospitalizace jako výjimky ze základního práva na osobní svobodu a požadavku jejího subsidiárního použití.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 1114/25, ze dne 8. 1. 2026)

soudkyně zpravodajka Dita Řepková

 

 

ÚS: Nezohlednění ve lhůtě podaného doplnění dovolání

 

Nezohlední-li dovolací soud při posuzování náležitostí dovolání, jež jsou stanoveny v § 241a odst. (2) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, jeho doplnění pro opožděnost, ač bylo podáno v zákonné lhůtě (§ 240 ve spojení s § 241b odst. 3 téhož zákona), a dovolání pro vady odmítne, poruší tím právo dovolatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 2762/25, ze dne 8. 1. 2026)