Ujednání o okamžiku nabytí vlastnického práva kupujícím podle § 444 obchodního zákoníku

 

Účelem a smyslem kogentního ustanovení § 444 obch. zák.* [„Strany si mohou písemně dojednat, že kupující nabude vlastnické právo před dobou uvedenou v § 443, jestliže předmětem koupě je zboží jednotlivě určené nebo zboží určené podle druhu a v době přechodu vlastnického práva bude dostatečně označeno k odlišení od jiného zboží, a to způsobem sjednaným mezi stranami, jinak bez zbytečného odkladu sděleným kupujícímu.“] (viz § 263 odst. 1 obch. zák.) bylo docílit stavu, v němž bude předmět koupě v okamžiku, kdy má kupující dle smlouvy nabýt vlastnické právo, dostatečně odlišitelný od jiného zboží. Musí být totiž určitelné, kterou věc prodávajícího ze svého majetku pozbývá, resp. kterou věc kupující do svého majetku nabývá.

Samotná dikce tohoto ustanovení pojí požadavek písemné formy jen se samotným odchylným ujednáním o okamžiku nabytí vlastnického práva kupujícím, a nikoliv též na dostatečné označení převáděného zboží v době přechodu vlastnického práva, coby jeden z předpokladů, za jejichž splnění lze (platně) odchylku sjednat. Opačný výklad by pak byl v rozporu s účelem a smyslem tohoto ustanovení, počítá-li § 444 obch. zák. s tím, že si strany mohou ujednat dřívější okamžik nabytí vlastnického práva rovněž u věcí genericky určených. Tento typ věci přitom nelze a priori specifikovat, neboť by již nešlo o určení předmětu koupě druhem. Účelu ustanovení § 444 obch. zák. může být dosaženo i jinak než v písemné formě, např. uložením předmětu koupě určeného druhem odděleně od jiných věcí téhož druhu, sjednaným mezi stranami, popř. sděleným kupujícímu prodávajícím.

Byl-li proto ve zde souzené věci okamžik převodu vázán na moment složení věci (zboží, materiálu) na staveništi objednatele a takové ujednání bylo učiněno v písemné formě, bylo požadavkům ustanovení § 444 obch. zák. učiněno zadost.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 23 Cdo 3114/2021, ze dne 31. 1. 2023)

 

* § 1101 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: „Vlastnické právo k movité věci určené podle druhu se nabývá nejdříve okamžikem, kdy lze věc určit dostatečným odlišením od jiných věcí téhož druhu.“

 

 

Promlčecí doba u úroku z prodlení z nezaplacené částky protiplnění

 

Zvláštní úprava § 183k odst. 3 věty druhé obch. zák. *  [„Soudní rozhodnutí, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši protiplnění, je pro hlavního akcionáře a pro společnost závazné co do základu přiznaného práva i vůči ostatním vlastníkům účastnických cenných papírů. Promlčecí doba začíná běžet ode dne právní moci rozhodnutí, a to vůči všem oprávněným osobám bez ohledu na to, zda byly účastníky řízení.“], jež váže počátek běhu promlčecí doby na právní moc rozhodnutí soudu, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši protiplnění vytěsněným akcionářům, se (vedle jistiny samotné) vztahuje rovněž na úrok z prodlení z nezaplacené částky protiplnění.

(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 27 Cdo 2221/2022, ze dne 22. 2. 2023)

 

* V zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se ustanovení obdobné § 183k obchodního zákoníku nevyskytuje.