23 Cdo 708/2024 – okamžik převzetí zásilky k přepravě podle čl. 17 Úmluvy CMR / 29 NSČR 52/2024 – podmínky pro rozhodnutí o splnění oddlužení podle § 412a odst. (4) insolvenčního zákona.

Okamžik převzetí zásilky k přepravě podle článku 17 Úmluvy CMR

 

Okamžik převzetí zásilky k přepravě uvedený v čl. 17 odst. (1) Úmluvy CMR [„vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě“] je třeba pojímat jako právní jednání, kterým dopravce přijímá zásilku k jejímu přemístění a dodání, čímž se zakládá zvláštní odpovědnost dopravce vyplývající z přepravní smlouvy. Tímto právním jednáním přijímá dopravce zásilku do své odpovědnostní sféry tak, aby mohl přijmout účinná opatření, jež mohou předcházet vzniku škody na přepravované zásilce.

Právní následky spojené s převzetím zásilky totiž zakládají i další pravidla Úmluvy CMR, jako např. čl. 8 [„Při převzetí zásilky k přepravě dopravce přezkoumán … a) správnost údajů v nákladním listě o počtu kusů a o jejich značkách a číslech, …  b) zjevný stav zásilky a jejího obalu. … 2. Nemá-li dopravce vhodné prostředky, aby mohl přezkoumat správnost údajů uvedených v odstavci 1 písm. a) tohoto článku, zapíše do nákladního listu výhrady i s jejich odůvodněním. Rovněž musí odůvodnit všechny výhrady, které učinil k zjevnému stavu zásilky a jejího obalu. Tyto výhrady nezavazují odesílatele, ledaže je v nákladním listě výslovně uznal. … 3. Odesílatel má právo žádat od dopravce přezkoušení hrubé váhy zásilky nebo jejího množství vyjádřeného jiným způsobem. Může též žádat přezkoušení obsahu jednotlivých kusů zásilky. Dopravce má nárok na náhradu výloh spojených s tímto přezkoušením. Výsledek uvedeného přezkoušení se zaznamená v nákladním listě.“], dle kterého při převzetí zásilky k přepravě dopravce přezkoumá správnost údajů uvedených v nákladním listě o počtu kusů a o jejich značkách a číslech a zjevný stav zásilky a jejího obalu. Až převzetí zásilky dopravcem předpokládá, že dopravci je zásilka předána se znalostí skutečností, jež mu umožňují v případě potřeby učinit výhrady nebo formulovat námitky, a to buď v přepravním dokladu nebo v samostatném dokumentu.

Toto „převzetí zásilky“ je třeba odlišovat od samotného naložení vozidla, byť v mnoha případech mohou splývat v jediný okamžik. Nakládání vozidla je čistě faktickou záležitostí, zatímco „převzetí zásilky“ je právním pojmem. Faktické předání zásilky (naložení vozidla) se však nemusí nutně shodovat s převzetím zásilky ve smyslu čl. 17 Úmluvy CMR.

Jakkoli je okamžik převzetí zásilky k přepravě závislý na konkrétních okolnostech případu, lze předpokládat, že dopravce ještě nepřevzal zásilku, jestliže neměl možnost zkontrolovat podmínky uvedené v čl. 8 Úmluvy CMR a přijmout opatření, které předchází vzniku škody na zásilce. K právním následků spojeným s převzetím zásilky dle čl. 17 Úmluvy CMR totiž dochází až v okamžiku, kdy dopravce vykonává nebo může vykonávat kontrolu nad zásilkou.

V poměrech věci zde vedené se uvedené projevuje tak, že jestliže dle zavedené praxe stran nakládku na ložnou plochu návěsu poskytnutého dopravcem prováděl sám odesílatel, pak samotné ukončení této nakládky nepředstavovalo převzetí zásilky dopravcem k přepravě ve smyslu čl. 17 Úmluvy CMR za situace, kdy dopravce (či jeho zástupce) nebyl při nakládce přítomen, a nebyl proto schopen ani přezkoumat zásilku ve smyslu čl. 8 Úmluvy CMR. V těchto skutkových poměrech nelze následky spojené s převzetím zásilky spojit již s okamžikem, kdy odesílatel telefonicky informuje dopravce o tom, že nakládka byla ukončena a zásilku může převzít, neboť v tomto čase nemá dopravce nad zásilkou žádnou kontrolu, a není tak schopen přijímat opatření, které předchází jejímu znehodnocení, ztrátě či poškození.

 

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 23 Cdo 708/2024, ze dne 17. 12. 2024)

 

 

Podmínky pro rozhodnutí o splnění oddlužení podle § 412a odst. (4) insolvenčního zákona

 

Jazykové znění § 412a odst. (4) insolvenčního zákona je prosto jakékoli nejasnosti a nesrozumitelnosti a neumožňuje více interpretací. Podmínky, za nichž je možné rozhodnout po 3 letech trvání splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty o splnění oddlužení, jsou formulovány jednoznačně a nevzbuzují interpretační pochybnosti. V prvé řadě tak jde o podmínku, že dlužníku vznikl nárok na starobní důchod před rozhodnutím o schválení oddlužení. Této podmínce dlužník v projednávané věci nedostál, přičemž je nerozhodné, zda se tak stalo z důvodů, které dlužník (ne)mohl ovlivnit, a že mu vznikl nárok na starobní důchod v době, kdy ještě fakticky neproběhla první stanovená splátka z jeho příjmů.

Jinak řečeno, ustanovení § 412a odst. 4 insolvenční zákona, ve znění účinném do 30. září 2024, požaduje, aby dlužníku vznikl nárok na starobní důchod před schválením oddlužení. Takové jazykové vyjádření vylučuje úvahy o tom, zda dlužník splňuje podmínky uvedeného ustanovení rovněž v případě, kdy mu nárok na starobní důchod vznikl po schválení oddlužení; okolnosti, kdy přesně a proč (z jakých důvodů) nárok vznikl (až) po schválení oddlužení, jsou proto již nepodstatné.

(podle usnesení Nejvyššího soudu senátní značky 29 NSČR 52/2024, ze dne 29. 11. 2024)

 

§ 412a insolvenčního zákona, if (znění od 01.01. 2025):

 

(1) V oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty jsou splněny předpoklady pro osvobození dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, jestliže … a) dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši, nebo … b) po dobu 3 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a plnil–li dlužník po tuto dobu všechny podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty; má se za to, že tyto povinnosti plnil, jestliže dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení. … (2) V oddlužení zpeněžením majetkové podstaty jsou splněny předpoklady pro osvobození dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, jestliže insolvenční soud … a) obdržel zprávu insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení a dlužník řádně splnil všechny podstatné povinnosti stanovené v rozhodnutí o schválení oddlužení, neb … b) neobdržel zprávu insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení a od schválení oddlužení uplynula doba 3 let, plnil-li dlužník po tuto dobu všechny podstatné povinnosti stanovené v rozhodnutí o schválení oddlužení a nebylo-li dlužníku po tuto dobu oddlužení zrušeno. … (3) Bylo-li dlužníku přiznáno osvobození podle § 414 v posledních 20 letech před podáním návrhu na povolení oddlužení, činí doba podle odstavce 1 písm. b) 5 let.