Rallye závod jako zvlášť nebezpečný provoz ve smyslu § 432 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
I. Rallye závod v průběhu rychlostní zkoušky naplňuje znaky provozu zvlášť nebezpečného ve smyslu § 432 obč. zák. [„Za škodu vyvolanou povahou provozu zvlášť nebezpečného odpovídá provozovatel stejně jako provozovatel dopravního prostředku.“]. Ke stejnému závěru dospěl dovolací soud v poměrech nové právní úpravy v rozsudku spisové značky 25 Cdo 3108/2023 [„Újma na zdraví diváka kvalifikačního tréninku motokrosového závodu vyvolaná motocyklem, jenž vyjel mimo vytyčenou trať, je způsobena provozem zvlášť nebezpečným (§ 2925 o. z. – „(1) Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení zvláště nebezpečné, nahradí škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí; provoz je zvlášť nebezpečný, nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče. Jinak se povinnosti zprostí, prokáže-li, že škodu způsobila zvnějšku vyšší moc nebo že ji způsobilo vlastní jednání poškozeného nebo neodvratitelné jednání třetí osoby; ujednají-li se další důvody zproštění, nepřihlíží se k tomu. … (2) Je-li z okolností zřejmé, že provoz významně zvýšil nebezpečí vzniku škody, ačkoli lze důvodně poukázat i na jiné možné příčiny, soud zaváže provozovatele k náhradě škody v rozsahu, který odpovídá pravděpodobnosti způsobení škody provozem. … (3) Má se za to, že provoz je zvláště nebezpečný, pokud se provozuje továrním způsobem nebo pokud se při něm výbušná nebo podobně nebezpečná látka používá nebo se s ní nakládá.) a odpovídá za ni pořadatel závodu.“]. Z hlediska odpovědnosti podle § 432 obč. zák. přitom není rozhodné, že zákonodárce nereguluje bezpečnost při rallye žádnými obecně závaznými právními předpisy.
II. Odpovědnost za škodu vyvolanou zvláštní povahou provozu motorového vozidla (§ 427 obč. zák.) na straně provozovatele závodního vozidla není vyloučena tím, že v téže věci přichází v úvahu i objektivní odpovědnost pořadatele rallye závodu za provoz zvlášť nebezpečný (§ 432 obč. zák.); obě odpovědnosti mohou obstát vedle sebe.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 25 Cdo 1311/2025, ze dne 27. 1. 2026)
Aplikace § 2957 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při nesprávném úředním postupu
Při určení výše náhrady bolestného a náhrady ztížení společenského uplatnění přiznávaných za újmu na zdraví vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu podle zákona č. 82/1998 Sb. je třeba zohlednit i okolnosti zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 2957 o. z. [„Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.“], jako např. motivaci či chování škůdce.
Ustanovení § 2957 věta druhá o. z. v zásadě pokládá za okolnost hodnou zvláštního zřetele jakékoli úmyslné protiprávní jednání způsobující újmu na přirozených právech člověka. Uzavřel-li tedy v této věci odvolací soud, že tvrzené skutečnosti (úmyslný nesprávný postup soudní exekutorky, neprojevení lítosti či snaha o zahlazení nesprávného postupu vytvářením falešných důkazů) nejsou okolnostmi hodnými zvláštního zřetele, jeho právní názor neobstojí.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 30 Cdo 3059/2025, ze dne 26. 1. 2026)