29 Cdo 2649/2022 – absence odůvodnění v usnesení o procesním nástupnictví / uplatnění § 283 odst. (1) insolvenčního zákona při zkoumání procesního nástupnictví.

Absence odůvodnění v usnesení o procesním nástupnictví

 

Usnesení, jímž soud podle § 107a o. s. ř. vyhoví návrhu žalobce, aby (vzhledem k tomu, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod práva žalobce, o něž v řízení jde) na jeho místo vstoupil do řízení nabyvatel tohoto práva, patří svou povahou k usnesením, která nemusí podle § 169 odst. 2 věty druhé o. s. ř. obsahovat odůvodnění.


Druhý předpoklad (aby „z obsahu spisu bylo zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto„) je tam, kde právní skutečností, s níž právní předpisy spojují převod práva žalobce, o něž v řízení jde, má být smlouva o postoupení pohledávky, typově naplněn tím, že předmětná smlouva je součástí spisového materiálu, jakož i tím, že ze spisového materiálu plyne souhlas toho, kdo má vstoupit do řízení na místo žalobce (§ 107a odst. 2 o. s. ř.).


(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 29 Cdo 2649/2022, ze dne 27. 2. 2023)

 

 

Uplatnění § 283 odst. (1) insolvenčního zákona při zkoumání procesního nástupnictví

[„Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen.“].

 

I. Je-li předmětem sporu právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., je smlouva o postoupení takové pohledávky (uzavřená podle ustanovení § 1879 a násl. o. z. po zahájení řízení) právní skutečností, s níž právní předpisy spojují převod práva účastníka řízení (žalobce) [§ 107 odst. 1 o. s. ř.]. Navrhne-li žalobce (postupitel), aby na základě takové smlouvy vstoupil do řízení na jeho místo nabyvatel postoupené pohledávky (postupník), není předmětem řízení o takovém návrhu posouzení, zda pohledávka, jež měla být onou smlouvou převedena na postupníka, dosavadnímu účastníku řízení (žalobci, postupiteli) svědčí (zda v právu existuje); takové posouzení se týká již posouzení věci samé. Podstatné je jen to, aby bylo prokázáno, že předmětná právní skutečnost nastala (že je zde smlouva o postoupení pohledávky); platnost smlouvy o postoupení pohledávky se při rozhodování o takovém návrhu nezkoumá a zkoumat nemá.


II. Navrhne-li insolvenční správce dlužníka jako žalobce ve sporu, ve kterém vymáhá po žalovaném tvrzenou pohledávku insolvenčního dlužníka z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého v době od 1. ledna 2014, aby [proto, že pohledávku po zahájení řízení zpeněžil tím, že ji na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupil za úplatu (§ 283 odst. 1 věta třetí insolvenčního zákona)] nabyvatel postoupené pohledávky (postupník) vstoupil do řízení na jeho místo, není ani s přihlédnutím k ustanovením insolvenčního zákona předmětem řízení o takovém návrhu posouzení, zda pohledávka, jež měla být onou smlouvou převedena na postupníka, v právu existuje a zda smlouva o postoupení pohledávky je platná.

 

(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 29 Cdo 2649/2022, ze dne 27. 2. 2023)