Navrhuje-li osoba, proti které směřuje žaloba(žalovaný), v řízení před soudem zamítnutítakovéžaloby, zastavení řízení o ní nebo její odmítnutí, jde o vyjádření procesního postoje k důvodnosti žaloby, jež je podkladem pro rozhodnutí soudu o žalobě. Bez zřetele k tomu, jak je podání takové osoby (žalovaného) zevně označeno, nejde o podání, o kterém by soud měl jakkoli rozhodovat samostatně. Má-li soud na základě procesního postoje vyjádřeného (jako „návrh“) osobou, proti které směřuje žaloba (žalovaným), za to, že je důvod žalobu zamítnout, nebo že je důvod zastavit řízení o ní, anebo ji odmítnout, prostě tak učiní. Uzavře-li, že takový procesní postoj není důvodný, vypořádá se s ním v důvodech (jiného, než žalovaným prosazovaného) rozhodnutí o žalobě. Jestliže soud prvního stupně přesto (nadbytečně) vydá usnesení o tom, že se zamítá „návrh žalovaného na zamítnutí žaloby“, nebo že se zamítá „návrh žalovaného na zastavení řízení“, anebo že se zamítá „návrh žalovaného na odmítnutí žaloby“, půjde o usnesení, jež má povahu usnesení, jímž se upravuje vedení řízení (§ 167 odst. 1 o. s. ř.), kterým soud není pro další fáze řízení vázán(§ 170 odst. 2 o. s. ř.) a proti kterému není přípustné odvolání. (podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky29 ICdo 165/2022, ze dne 26. 4. 2023)
Absence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení
Po nařízení soudního výkonu rozhodnutí (po pověření a nařízení exekuce) na podkladě titulu, jímž je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, se otázka, zda oprávněná osoba má či nemá podle hmotného práva nárok na vymáhané plnění, jinak řečeno, zda pohledávka nebo jiný nárok, jichž se dohoda v zápise týká, vychází ze závazku, který nikdy nevznikl, případně již zanikl, který je neplatný nebo se promlčel, se řeší ve zvláštním „sporném“ řízení o zastavení soudního výkonu nebo exekuce. Řešenítéto otázky pro účely řízení o výkon rozhodnutí pomocí určovací žaloby je nepřípustné. Nařízením exekuce postižením závodu žalované 1) na návrh žalovaného 2) došlo ve skutkových poměrech projednávané věci podle § 338zn odst. 1 věty prvé o. s. ř. k odkladu exekuce vedené k uspokojení pohledávky žalobce za žalovanou 1), přičemž žalobce se podle § 338zn odst. 1 věty druhé o. s. ř. považuje v rámci vedené exekuce postižením závodu za věřitele uvedeného v § 338s o. s. ř. Takový věřitel je zároveň dle § 338zb odst. 2 o. s. ř. účastníkem rozvrhu disponujícím oprávněním popřít pohledávky ostatních účastníků rozvrhu co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí (§ 338zd odst. 3 o. s. ř.). O takto popřených pohledávkách následně soud rozhodne, a to buď v rozvrhovém usnesení podle § 338zg odst. 1 o. s. ř., nebo v rozhodnutí o odporové žalobě dle § 267a o. s. ř. ve spojení s § 338zg odst. 2 a § 337e odst. 2, 3 a 4 o. s. ř. Namítá-li tedy v projednávané věci žalobce, že žalovaný 2) nemá podle hmotného práva nárok na exekučně vymáhané plnění vůči žalované 1), může tuto námitku uplatnit nikoliv v rámci nalézacího řízení o určovací žalobě, nýbrž podle dle § 338zb odst. 2 o. s. ř. na rozvrhovém jednání v rámci vedené exekuce postižením závodu, potažmo ve zvláštním sporném řízení o odporové žalobě podle § 267a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 338zg odst. 2 a § 337e odst. 2, 3 a 4 o. s. ř. Ze shora uvedeného ovšem vyplývá, že žalobce má k dispozici jiný prostředek ochrany, jehož pomocí může své právo hájit účinněji, přičemž žalobce se prostřednictvím určovací žaloby domáhá řešení otázek, které mají být dle zákona řešeny v jiném řízení. V případě určovací žaloby podané za skutkových okolností projednávané věci absentuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť za uvedeného skutkového stavu určovací žaloba neslouží potřebám praktického života a vede jen ke zbytečnému rozmnožování sporů.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 23 Cdo 2387/2022, ze dne 31. 3. 2023)