Vliv vad při zpeněžování zajištění na platnost kupní smlouvy
I. Případné překročení limitu dle § 298 odst. 4 insolvenčního zákona [„Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu.“] nemá význam pro posouzení platnosti kupní smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo veřejnou dražbu. Stejně tak jako není pro platnost kupní smlouvy významná případná nevýhodnost prodeje či nesprávné (ne)odmítnutí pokynů zajištěných věřitelů, nejsou způsobilé zpochybnit platnost kupní smlouvy ani skutečnosti týkající se postupu při odpočtu nákladů spojených se správou a zpeněžením podle § 298 odst. 4 insolvenčního zákona. Ty mohou mít vliv pouze na výši výtěžku zpeněžení, který má být (bude) vydán zajištěnému věřiteli, nikoli na platnost (dříve uzavřené) kupní smlouvy.
II. Nezveřejnění pokynu zajištěného věřitele v insolvenčním rejstříku představuje porušení insolvenčním zákonem stanoveného postupu při zpeněžování předmětu zajištění. Jestliže se však k pokynu zajištěného věřitele souhlasně vyjádřili všichni zajištění věřitelé, insolvenční správce nežádal o jeho přezkoumání a insolvenční soud neměl důvod pokyn zajištěného věřitele přezkoumávat, nemůže mít toto pochybení vliv na platnost kupní smlouvy.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu senátní značky 29 ICdo 69/2024, ze dne 31. 3. 2026)