NSS: Uchovávání identifikačních osobních údajů
I. Přestože česká právní úprava nestanoví maximální časový limit pro uchovávání identifikačních osobních údajů získaných policií dle § 65 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, odpovídá kombinace povinností plynoucích policii z § 65 odst. 5, § 79 odst. 2 a § 82 odst. 1 téhož zákona tak, jak jsou tato ustanovení vykládána judikaturou správních soudů, požadavkům čl. 4 odst. 1 písm. e), čl. 5 a čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/680 na přiměřenost lhůty pro pravidelný přezkum potřebnosti jejich dalšího uchovávání a na posouzení nezbytnosti (respektive naprosté nezbytnosti v případě biometrických a genetických údajů) prodloužení jejich uchovávání.
II. Právo subjektu údajů žádat o výmaz uchovávaných osobních údajů dle § 29 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve spojení s § 65 odst. 5 a § 82 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, s následným soudním přezkumem, představuje vhodnou záruku práv a svobod subjektu údajů ve vztahu ke zpracování biometrických a genetických údajů spadajících do zvláštních kategorií osobních údajů dle čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/680.
III. Při zpracovávání osobních údajů pro účely budoucí identifikace dle § 65 odst. 1 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, není z hlediska účelů tohoto zpracovávání důvodu pro rozlišování mezi osobou obviněnou ze spáchání úmyslného trestného činu (§ 32 a § 160 trestního řádu) a osobou, které bylo sděleno podezření pro spáchání takového trestného činu dle § 179b odst. 3 trestního řádu.
(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2026, číslo jednací 7 As 172/2022-198)
NSS: Omezení a zákazy v době přerušení výkonu trestu
I v době přerušení výkonu trestu odnětí svobody uděleného rozhodnutím ředitele věznice formou odměny podle § 56 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, se na odsouzeného vztahují ta zákonná omezení a zákazy ve smyslu § 28 téhož zákona, které nejsou přímo spojeny s jeho pobytem ve věznici; např. zákaz konzumace alkoholu.
(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2026, číslo jednací 10 As 11/2026-27)
NSS: Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu
Zákonem zvláště neupravený účel pobytu [§ 46 odst. 1 ve spojení s § 31 odst. 1 písm. b), resp. § 30 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky], pro který cizinec žádá povolení k dlouhodobému pobytu, musí mít k území České republiky dostatečně intenzivní, těsnou a seriózní vazbu.
(podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2026, čísl jednací 2 Azs 64/2024-53)