Podání žaloby osobou bez zástupčího oprávnění

Nedostatek procesní plné moci je nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit; dodatečné doložení oprávnění jednat za účastníka činí zhojenými i ty úkony, k nimž došlo předtím.

Smrtí tvrzeně zastoupeného se z odstranitelného nedostatku podmínky řízení nestává nedostatek neodstranitelný. Některé procesní úkony mohou mít nejen procesní, ale i hmotněprávní účinky, a z tohoto hlediska je lze považovat i za právní jednání. I když má podání žaloby povahu procesního úkonu, má současně i významné hmotněprávní dopady. Za těchto okolností se proto uplatní § 440 o. z., který upravuje následky jednání osoby, která k tomu není oprávněna, za jiného. Oprávnění dodatečně schválit jednání učiněné bez zástupčího oprávnění má majetkovou povahu a smrtí oprávněného přechází na jeho právní nástupce, neboť se nejedná o oprávnění, jehož výkon by se vázal jen na osobu oprávněného.

Schválí-li dodatečně postupem podle § 440 o. z. (a ve lhůtě tam stanovené) dědici práv zůstavitele jako žalobce v řízení o nároku na náhradu nemajetkové újmy podání žaloby osobou, která bez zástupčího oprávnění tento nárok jménem zůstavitele za jeho života uplatnila, je tím nedostatek podmínky řízení spočívající v nepředložení plné moci odstraněn. To platí i přesto, že se žalobce dostal v důsledku protiprávního jednání jiné osoby do takového zdravotního stavu, kdy nebyl schopen právní jednání k udělení plné moci činit.

(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 25 Cdo 2258/2024, ze dne 16. 10. 2025)