Respektování přání opatrovance – opatrovník není „vládcem„ života opatrovance. Musí respektovat jeho přání a aktivně hájit jeho zájmy.
Nejvyšší soud (NS) vydal významné rozhodnutí, které může ovlivnit způsob výkonu opatrovnictví v České republice. Ve svém rozsudku zdůraznil, že opatrovník není pouze správcem života a majetku opatrovance, ale především jeho pomocníkem, který musí respektovat jeho názory, přání a právo rozhodovat o vlastním životě v maximální možné míře.
NS v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., zrušil rozhodnutí nižších soudů v části týkající se ponechání dosavadního opatrovníka a věc vrátil k novému projednání. Důvodem byly nedostatečně posouzené námitky opatrovance vůči způsobu výkonu opatrovnictví.
Případ se týkal muže dlouhodobě omezeného ve svéprávnosti z důvodu závažného duševního onemocnění. Ten namítal, že opatrovník nerespektuje jeho přání při správě majetku ani při výběru právního zástupce.
Podle NS omezení svéprávnosti neznamená ztrátu práva podílet se na rozhodování o vlastním životě. Opatrovník musí přihlížet k názorům opatrovance a jeho záležitosti zařizovat v souladu s nimi, pokud tomu nebrání objektivní důvody. Nemá vůči němu vystupovat autoritativně, ale jako pomocník při naplňování jeho představ a zájmů.
Významná část sporu se týkala bytu, jehož je opatrovaný většinovým spoluvlastníkem. Opatrovaný dlouhodobě usiloval o jeho rekonstrukci a pronájem. NS upozornil, že soudy dostatečně nezkoumaly, zda opatrovník při správě majetku postupoval s péčí řádného hospodáře a zda nevyužíváním bytu nevzniká opatrovanci škoda. Opatrovník podle soudu nemůže zůstávat pasivní, ale musí aktivně hledat řešení odpovídající zájmům opatrovance.
NS se vyjádřil také k právu na právní pomoc. Zdůraznil, že opatrovník nemůže bezdůvodně odmítnout advokáta, kterého si opatrovaný sám vybral. Pokud tak učiní, musí svůj postup opřít o konkrétní důvody vycházející ze zájmů opatrovance.
Rozsudek současně připomíná, že již samotná hrozba střetu zájmů mezi opatrovníkem a opatrovancem může být důvodem pro jmenování kolizního opatrovníka.
Rozhodnutí představuje významné posílení práv osob omezených ve svéprávnosti a potvrzuje, že opatrovnictví musí být vykonáváno výhradně v zájmu opatrovaného člověka, s respektem k jeho důstojnosti, autonomii a právu podílet se na rozhodování o vlastním životě. Rozhodnutí může mít významné dopady nejen na činnost veřejných opatrovníků, ale také na soudní praxi při kontrole výkonu opatrovnictví a ochraně práv lidí s omezenou svéprávností.
Text 9 stránkového kasačního rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29.04. 2026 spisové značky 24 Cdo 401/2026 je dostupný z níže uvedeného linku:
24-Cdo-401-2026-523.pdf