I.ÚS 308/23 – přípustnost dovolání ve vztazích ze spotřebitelských smluv / II.ÚS 344/23 – přerušení vyvlastňovacího řízení / II.ÚS 1526/22 – dokazování při prohlášení manželství za neexistující.

ÚS: Přípustnost dovolání ve vztazích ze spotřebitelských smluv

 

Analytická právní věta


Výjimka z nepřípustnosti dovolání v bagatelních věcech dle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. [„Dovolání podle § 237 není přípustné …  c) proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, …“], kdy se omezení přípustnosti dovolání neuplatní tehdy, jde-li o vztahy ze spotřebitelských smluv, se nevztahuje pouze na osobu dovolatele, který je spotřebitelem. Pokud obecný soud v takové věci poučí účastníka řízení, který není spotřebitelem, že dovolání není přípustné, porušuje jeho právo na soudní ochranu a na spravedlivý (řádný) proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.


PRÁVNÍ VĚTY


Primárním účelem výjimky z omezení přípustnosti dovolání ve vztazích ze spotřebitelských smluv je zřejmě ochrana slabší strany. Ochrana slabší straně obecně je však poskytována již tím, že spotřebitelské věci připustíme k řízení před dovolacím soudem. Díky tomu dochází ke sjednocování judikatury v těchto věcech a tím i k větší předvídatelnosti soudních rozhodnutí. Zároveň je také nutné přihlédnout ke znění zákona, které tuto výjimku koncipuje tak, že vymezuje vztahy, v nichž je dovolání i přes bagatelnost věci přípustné. Výjimka necílí pouze na osobu dovolatele, který je spotřebitelem. Pokud by zákonodárce zamýšlel omezit možnost dovolání, měl by to učinit výslovně. Ostatně obdobný koncept známe ze zákonné úpravy osvobození od soudních poplatků, které dělíme na osvobození věcné a osobní.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 308/23, ze dne 28. 3. 2023)

 

 

ÚS: Přerušení vyvlastňovacího řízení

 

Ve vyvlastňovacím řízení nelze § 64 odst. 2 správního řádu vykládat tím způsobem, že je nutno každé žádosti žadatele [§ 27 odst. 1 písm. a) správního řádu] o přerušení řízení vyhovět a řízení přerušit bez ohledu na důvod takové žádosti a na dobu, kterou žadatel navrhuje. V tomto řízení, které je svým způsobem specifické, neboť již jeho zahájením dochází k nucenému omezení vlastnického práva vyvlastňovaného (§ 19 odst. 3 ZoV), je nutno k přerušení řízení na žádost vyvlastnitele přistupovat restriktivně tak, aby nedocházelo k průtahům v řízení a aby byla zachována rovnost účastníků.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 344/23, ze dne 14. 4. 2023)

 

 

ÚS: Dokazování při prohlášení manželství za neexistující

 

Má-li dojít k prohlášení manželství za neexistující, je třeba tomuto řízení věnovat náležitou pozornost, neboť se jedná o jeden ze způsobů ukončení manželství, který má zásadní dopady do osobní sféry účastníků a jejich dětí. Navíc v této věci nemohou účastníci využít mimořádných opravných prostředků. Nutnost postupovat pečlivě se týká jak doručování soudních písemností, tak provádění dokazování, protože toto řízení je založeno na zásadě vyšetřovací.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 1526/22, ze dne 14. 4. 2023)