Odvolání vykonavatele závěti po skončení pozůstalostního řízení
I. Z hlediska délky trvání funkce vykonavatele není – na rozdíl od funkce správce pozůstalosti – časově omezená na řízení o pozůstalosti, ale trvá až do doby splnění poslední vůle zůstavitele, tedy do okamžiku vypořádání odkazů, jejichž splnění není předpokladem toho, aby bylo potvrzeno dědictví, nebo až do splnění úkolů, kterými jej zůstavitel pověřil.
II. K odvolání vykonavatele závěti po pravomocném skončení pozůstalostního řízení již není oprávněn pozůstalostní soud (soudní komisař).
V případě vzneseného návrhu na odvolání vykonavatele závěti po pravomocném skončení pozůstalostního řízení (aniž by byl například současně podán návrh na dodatečné projednání pozůstalosti) tedy nejde o pokračování pozůstalostního řízení, a již z tohoto důvodu soudní komisař ani sám pozůstalostní soud není oprávněn takový návrh projednat a rozhodnout o něm.
V případě, kdy se oprávněná osoba domáhá odvolání vykonavatele závěti poté, co již bylo pravomocně skončeno pozůstalostní řízení po zůstaviteli a funkce vykonavatele (časově) přesahuje řízení o pozůstalosti, nezbývá než uzavřít, že návrh na odvolání vykonavatele závěti bude třeba projednat a rozhodnout o něm v rámci tzv. sporného řízení, jehož účastníky by měli být nejen navrhovatel (jako žalobce, který v projednávaném případě namítá, že v jeho neprospěch měl vykonavatel závěti porušit své povinnosti) a vykonavatel závěti, proti němuž návrh směřuje (jako žalovaný), ale (na straně žalující či žalované) i jiné osoby výkonem funkce vykonavatele závěti dotčené (tj. ti, v jejichž prospěch či neprospěch měl vykonavatel závěti porušit své povinnosti; v projednávaném případě by jimi tedy měli být také ostatní odkazovníci), a dále dědic, jemuž v projednávaném případě zůstavitel závětí uložil plnit závětí zřízené odkazy ve prospěch odkazovníků, na jejichž plnění má vykonavatel závěti v rozsahu závětí vymezeném dohlížet. Tato otázka může být řešena například také v rámci žaloby, jíž se odkazovník domáhá po vykonavateli závěti plnění povinností, jež vykonavateli závěti vyplývají z jeho povolání zůstavitelem.
III. K možnému odvolání vykonavatele závěti pro závažné porušení povinností, jež mu stanovil zůstavitel závětí, poté, co již bylo pozůstalostní řízení pravomocně skončeno, kdy však vykonavatele závěti nadále tíží povinnost dbát o to, aby došla řádného naplnění poslední vůle zůstavitele, bude docházet ve zcela výjimečných situacích, kdy soud dovodí, že v konkrétním případě za přesně daných okolností je vhodnější, aby vykonavatel závěti nadále tuto funkci nevykonával, a to i s přihlédnutím k tomu, že nikdo jiný než zůstavitel (tj. ani soud či jiná osoba) nemůže vykonavatele závěti povolat (jmenovat, ustanovit), a tedy nadále nebude nikoho, koho by tížila povinnost, kterou zůstavitel stanovil vykonavateli závěti při jeho povolání, neboť zůstaviteli zcela zřejmě záleželo na tom, aby byla jeho vůle řádně naplněna a aby zde byla osoba, která jeho vůli bude prosazovat (chránit).
(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 24 Cdo 784/2025, ze dne 20. 5. 2025)