25 Cdo 3108/2021 – střet práva na svobodu projevu a na ochranu osobnosti.

Střet práva na svobodu projevu a na ochranu osobnosti

 

Nejvyšší soud se zabýval střetem práva na svobodu projevu a na ochranu osobnosti v případě sporu Tomia Okamury a časopisu Reflex.

 

Nejvyšší soud (NS) rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Hany Tiché a soudců Petra Vojtka a Roberta Waltra v právní věci žalobce Tomia Okamury proti žalované akciové společnosti CZECH NEWS CENTER, a. s., o ochranu osobnosti. NS rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že potvrdil zamítavý rozsudek soudu prvního stupně a žalobci uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení. Znamená to, že žalovaná se žalobci nemusí omluvit za to, že v období, kdy kandidoval na prezidenta a posléze do poslanecké sněmovny, jej v časopisu Reflex a na svém internetovém serveru označovala jako „Pitomio“, a nebylo jí uloženo zdržet se užití tohoto označení do budoucna.

 

Žalobce se v řízení, které bylo zahájeno již v roce 2013, domáhal omluvy a finanční náhrady za neoprávněný zásah do jeho osobnosti, kterého se měla dopustit žalovaná zejména tím, že na podzim roku 2012 v časopisu Reflex (i na serveru www.reflex.cz) uveřejnila na titulní stránce fotografii žalobce s klaunským líčením a nápisem „Pitomio“ (dále též jen „Označení„), toto Označení v následujícím období v těchto médiích používala včetně přetisku zmíněné titulní stránky (konkrétně označil 14 mediálních výstupů).

 

Žalobu projednávaly opakovaně soudy všech stupňů. Uložily žalované povinnost omluvit se žalobci za samoúčelné použití Označení ve dvou konkrétních článcích, dále za nepravdivou informaci, že žalobce byl poradcem pana Jiřího Paroubka a že mu zkrachovala cestovka pro plyšáky a rovněž povinnost zdržet se používání Označení, pokud nebude projevem oprávněné kritiky. Žalobu shledaly nedůvodnou ohledně požadované omluvy za vyobrazení žalobce s klaunským líčením i pokud se domáhal finanční satisfakce.

 

V tomto dovolacím řízení se dovolací soud zabýval již jen nárokem na omluvu za užití označení „Pitomio“ (v sedmi mediálních výstupech) a absolutním zákazem užití tohoto označení žalovanou v budoucnu. Soud se zabýval hodnocením konkrétních okolností dané věci, aby mohl posoudit, zda při střetu práva žalované na svobodu projevu s právem žalobce na ochranu jeho osobnosti nebyla jednomu z těchto práv nedůvodně dána přednost. Dospěl k závěru, že označení „Pitomio“ má povahu hodnotového soudu ve formě slovní karikatury, který se zakládá alespoň na minimálním skutkovém základě. Slovní karikatura jména není obecně vyloučena a vyznačuje se (stejně jako např. obrazová či fotografická karikatura) ironií, nadsázkou, případně ostrostí či jednostranností, a je proto na ni nutno pohlížet shovívavěji. Je nepochybné, že složenina osobního jména žalobce s expresivním synonymem slova hloupý, je znevažující. Žalovaná tím však vyjadřovala kritiku veřejně prezentovaných, často kontroverzních názorů a vystupování žalobce v politickém prostředí. Účelem karikatury nebylo samoúčelně a cíleně žalobce zesměšňovat, ale poukázat na, podle žalované, nevhodné veřejné vystupování osoby usilující o nejvyšší politické posty. Žalovaná ji využila ve vztahu k veřejně činné osobě (politikovi) pohybující se v nejvyšších patrech politiky, a to ve vztahu právě k tomuto jeho působení. Žalobce se sám označoval za kontroverzního politika, využíval silné i hanlivé výrazy a vyzýval k nekorektnosti. Politik, navíc politik vystupující na veřejnosti způsobem, kterým v té době vystupoval žalobce, musí projevit vyšší stupeň tolerance. Posuzovaný hodnotový soud vyslovilo tiskové a internetové médium, a to především v souvislosti s prezidentskou kandidaturou žalobce v roce 2012, přičemž ve své kritice nebylo osamocené, obdobné názory vyjadřovaly i jiné osoby či média. Všechny tyto okolnosti svědčí v posuzovaném případě ve prospěch práva na svobodu projevu. Na druhé straně, byť se jednalo o koncentrovanou kritiku názorů a postojů žalobce v politice, tedy jeho veřejnou sféru, dotkla se i jeho soukromé sféry, bylo-li v rámci karikatury v negativní konotaci využito jeho jméno. To svědčí ve prospěch ochrany jeho osobnosti. Bylo-li Označení žalovanou užito i na podzim roku 2013 (v době jeho kandidatury do poslanecké sněmovny), a to jen v souvislosti s reakcemi žalobce a jeho příznivců na kritiku žalované, jedná se o pouhé připomenutí souvislosti publikovaných vyjádření s jimi odsuzovaným zásahem žalované a v takovém případě již nejde o zásah stejné intenzity jako při prvotním užití Označení.

 

Na základě tohoto hodnocení dovolací soud uzavřel, že většina posuzovaných kritérií svědčí ve prospěch práva na svobodu projevu. Byť karikatura využívá hanlivého komolení jména žalobce, je z pohledu judikatury nutno na ni nahlížet shovívavěji, a nelze dovodit, že by zcela zjevně přesáhla meze přiměřenosti v poměru ke sledovanému cíli kritiky. Dovolací soud se proto ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žaloba je i v této části nedůvodná.

 

Jestliže dovolací soud dospěl k závěru, že zkomolení jména žalobce bylo za daných okolností karikaturou vyjadřující hodnotící soud žalované, není na místě absolutní zákaz jejího případného dalšího použití, bylo-li by výrazem přiměřené a oprávněné kritiky. Navíc v době rozhodování obecných soudů od posledního užití Označení uplynulo již pět let, což podle judikatury neodůvodňuje uložení povinnosti zdržet se dalšího jeho užití.

 

NS v rozsudku však důrazně upozornil, že hodnotil použití Označení žalobce právě ve vztahu ke konkrétním okolnostem, tedy politickým ambicím žalobce v letech 2012 a 2013 a jeho tehdejším veřejně prezentovaným názorům i formě jeho veřejného vystupování. Znamená to, že za jiných okolností, tedy pokud by šlo o samoúčelné a zesměšňující užití tohoto Označení, by nemohlo být považováno za projev oprávněné kritiky, a nebylo by tak chráněno čl. 17 Listiny základních práv a svobod (kromě toho je žalované soudem pravomocně uložena povinnost zdržet se takovéhoto samoúčelného užití). Proto je nezbytné, aby média žalované (i další média) velmi pečlivě zvažovala případné další použití Označení (což platí i pro obsah a formu informování o výsledku tohoto soudního řízení).

 

Měnící rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.09. 2023 spisové značky 25 Cdo 3108/2021 je dostupný z níže uvedeného linku:

 

https://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/D0C5951F78B21C59C1258A31004B8C4F/$file/Vyhla%C5%A1.%20zn%C4%9Bn%C3%AD%20rozsudek%2025%20Cdo%203108_2021.pdf?open