ÚS: Naplnění znaků trestného činu šíření poplašné zprávy

 

Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

Trestní postih šíření poplašné zprávy podle § 357 trestního zákoníku je in abstracto vzhledem k závažnosti hrozících následků opatřením, které lze považovat v demokratické společnosti za nezbytné zejména pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost a ochranu veřejného zdraví (čl. 17 odst. 4 Listiny).

Při posuzování, zda určitý projev naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu šíření poplašné zprávy, musí orgány činné v trestním řízení zohlednit, zda jde o projev politické povahy.

Politická povaha projevu nasvědčuje, že se projev blíží spíše názorovému soudu nežli skutkovému tvrzení, a proto jej zásadně nelze označit za pravdivý, či nepravdivý.

Politická povaha projevu má vliv i na posouzení, zda projev byl poplašný, tedy zda mohl způsobit nebezpečí vážného znepokojení obyvatelstva, neboť v diskusích o politických tématech se běžně přehání či zveličuje a obyvatelstvo je s tím srozuměno.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 1927/24, ze dne 11. 3. 2025)

 

 

ÚS: Adhezní nárok oběti závažné sexuální kriminality

 

I. Soudy rozhodující v trestním řízení musí poškozeným uplatněný adhezní nárok hodnotit podle jeho obsahu, přičemž k jeho konkrétnímu pochopení mají možnost zohlednit i jiné projevy poškozeného (např. výpovědi).

II. Vznikla-li poškozenému újma trestným činem spáchaným více obžalovanými, musí soudy při rozhodování o adhezním nároku aplikovat pravidlo solidární odpovědnosti podle předpisů soukromého práva.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 2083/23, ze dne 11. 3. 2025)

 

 

ÚS: Argumenty zpochybňující existenci vazebních důvodů

 

Soudy se při rozhodování o vazbě musejí vypořádat s argumenty, kterými obviněný zpochybňuje existenci vazebních důvodů.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 441/25, ze dne 21. 3. 2025)